Wikipedie

100 nejdůležitějších knih 20. století podle Le Monde: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
vlastní výzkum pryč
Není mi moc jasné, co míníte spojením vlastní výzkum pryč. Vždy je za autorstvím jakéhokoli příspěvku reálná bytost s vlastním výzkumem.
Řádek 1:
'''100 nejdůležitějších knih 20. století''' je [[anketa]], kterou na jaře roku [[1999]] vyhlásil [[Francie|francouzský]] [[deník]] ''[[Le Monde]]''.<ref>{{fr}} [http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/acheter.cgi?offre=ARCHIVES&type_item=ART_ARCH_30J&objet_id=46796 Écrivains et choix sentimentaux], Josyane Savigneau, [[Le Monde]], 15. října 1999.</ref> Výsledky vznikly na základě odpovědí 17&nbsp;000 [[Francouzi|Francouzů]], proto v anketě převažují díla z francouzského [[Kultura|kulturního]] okruhu. Prosadil se ale i [[Česko|český]] [[spisovatel]] žijící ve Francii [[Milan Kundera]] s románem ''[[Žert (román)|Žert]]'', který roku [[1967]] vyšel v [[Československo|Československu]] (47. místo), [[Praha|pražský]] rodák [[Židé|židovského]] původu píšící [[němčina|německy]] [[Franz Kafka]] s románem ''[[Proces (román)|Proces]]'' (3. místo) a také český rodák [[Sigmund Freud]] s knihou ''[[Tři úvahy o sexuální teorii]]'' z roku [[1905]] (25. místo).
 
Žebříček ovšem vykazuje řadu disproporcí, nedostatků a některé autory zcela opomíjí. Více než očividná je absence světoznámého románu <nowiki>''</nowiki>Na západní frontě klid<nowiki>''</nowiki>, který byl - krom toho, že se jednalo o bestseller - jedním z nejvýznamnějších děl na téma I. světová válka. Rovněž je nepřehlédnutelná absence I. Babela, K. Hamsuna, A.Platonova či J. Zamjatina, jehož utopický román <nowiki>''My''</nowiki> (1921) se stal předobrazem Huxleyeho vize <nowiki>''</nowiki>Krásný nový svět<nowiki>'' (''</nowiki>Konec civilizace<nowiki>''</nowiki>) či Orwellova <nowiki>''1984''</nowiki>, které jsou v žebříčku zmíněné. Nápadná je rovněž přítomnost některých autorů tzv. nového románu (Sarrautová, Butor), který je spíše okrajovým literárním jevem. Nadhodnoceně působí zařazení spisů A. Artauda, který je jediným autorem, jenž je v žebříčku zastoupený dvakrát. Nejasné je i zařazení Sartrova spisu <nowiki>''Bytí a nicota'' či ''</nowiki>Původ totalitarismu<nowiki>''</nowiki> H. Arendtové, což jsou odborně etablované studie z oblasti ontologie či politické filosofie, nikoli beletrická nebo básnická díla. V případě A. Solženicyna byla průlomová novela <nowiki>''</nowiki>Jeden den Ivana Děnisoviče<nowiki>'', ''</nowiki>Souostroví Gulag<nowiki>''</nowiki> je opět odborný spis, který z výčtu prozaických děl spíše vyčnívá. Citelná je rovněž absence novely <nowiki>''Stařec a moře''</nowiki> od E. Hemingwaye, která se pravidelně umisťuje v podobných žebříčcích literatury 20. století, avšak zde se nedostala ani do dolní poloviny. Nápadná je i nepřítomnost povídkových souborů, které si co do vlivu a obliby s románovou produkcí nezadají. Nepřehlédnutelná je i velice slabá účast německy píšících autorů (např. G.Trakl, H. Broch), což může mít důvod v tendenční předpojatosti francouzských čtenářů, která se jistě odráží i v hodnocení anglosaské (chybí např. T. S. Eliot, A. Ginsberg, N. Mailer nebo J. Heller) či ruské produkce (chybí např. i S.Jesenin, V. Šalamov a B. Pasternak).
{| class="wikitable sortable centre"
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/100_nejdůležitějších_knih_20._století_podle_Le_Monde“