Zemský soud: Porovnání verzí

Přidáno 692 bajtů ,  před 7 lety
doplnění, mezery
m (gram.)
(doplnění, mezery)
'''Zemský soud''' (''iudicium terre'') byla [[stavy|stavovská]] instituce, soud [[šlechta|šlechty]], který vyjadřoval její samosprávné tendence. Do působnosti [[soud]]u spadala celá šlechtická obec příslušné [[země (územní jednotka)|země]], projednával její majetkové záležitosti a  vykonával nad nimi i  trestní jurisdikci. S  nástupem centralizačních tendencí státu na počátku novověku však jeho význam začal upadat a  později byl zemský soud pouze jeden ze systému obecných soudů.
 
== Stavovský zemský soud ==
'''Český zemský soud''' se konstituoval mezi lety 1260–1270, až do roku 1402 k &nbsp;němu mohl podat žalobu na šlechtice i &nbsp;[[poddanství|poddaný]], od té doby byl ale přístupný pouze šlechtě. Zasedal čtyřikrát ročně v &nbsp;tzv. [[suché dny|suchých dnech]] neboli kvatembrech (''quatuor tempora'') na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] a &nbsp;jednalo se před ním zásadně ústně, ovšem už od počátku se o &nbsp;tom vedly písemné záznamy (''registra regalia''), které pak daly vzniknout [[zemské desky|zemským deskám]]. Král soudu sice předsedal, ale řídil ho [[zemský sudí]] (''iudex terraeterre''), který se v&nbsp;polovině 13.&nbsp;století Tímvyvinul mohlz&nbsp;původního dvorského sudího (''iudex curie'') v&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím, jak se omezil okruh osob přímo podléhajících panovníkovi jen na šlechtu. Mohl jím být jen [[panský stav|pán]], stejně jako ostatní přísedící (''consules terre'', ''seniores terre''), zemským písařem už ale mohl být i &nbsp;nižší šlechtic. Počet přísedících, tzv. kmetů, se nejdříve ustálil na čísle 12 a &nbsp;pro soudní jednání jich muselo být přítomno alespoň sedm. Soud právo volně nalézal, rozhodoval volně s &nbsp;tím, že jednou rozhodnutá věc se stala vzorem pro další podobné případy, fungoval tedy na principu [[precedens|precedentů]]. Tím také tvořil [[zemské právo]]. Rozhodnutí zemského soudu, proti kterému nebylo odvolání (vůči [[Rada nad apelacemi|apelačnímu soudu]] disponoval privilegiem inapelačnosti, pouze v &nbsp;případě trestu smrti mohl panovník udělit milost), vykonával [[nejvyšší purkrabí]], který také mohl krále na soudu zastupovat. Finanční zájmy krále ale hájil nejvyšší komorník. Vedle většího zemského soudu působil i &nbsp;tzv. ''menší zemský soud'', kde zasedala nižší šlechta a &nbsp;který kromě projednávání sporů do hodnoty deseti [[hřivna|hřiven]] stříbra také vedl agendu zemských desk.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hledíková
| jméno = Zdeňka
| místo = Praha
| rok = 2005
| strany = 36, 48, 49, 53, 54
| isbn = 80-7106-709-1
| poznámka = dále jen „Hledíková (2005)“
}}</ref>
 
V &nbsp;průběhu 15. a &nbsp;16. &nbsp;století zemský soud postupně ztrácel svůj původně prvořadý význam, zasedal už jen třikrát ročně a &nbsp;v &nbsp;letech 1440–1453 a &nbsp;1467–1485 dokonce nezasedal vůbec. Původní volnost v &nbsp;nalézání práva mu navíc omezilo ''[[Vladislavské zřízení zemské]]''. Přesto se v &nbsp;této době rozšířil počet přísedících, pánů zůstalo 12, ale k &nbsp;nim přibylo osm [[rytíř]]ů, kteří do té doby mohli působit jen u &nbsp;menšího zemského soudu. Po vydání ''[[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]]'' se situace ještě více proměnila v &nbsp;neprospěch šlechty, nejvyšším soudcem se stal panovník, ústní jednání bylo nahrazeno písemným řízením, soud opustil precedenční právo a &nbsp;proti jeho rozhodnutí bylo možné podat revizi k &nbsp;[[česká dvorská kancelář|české dvorské kanceláři]].<ref> Hledíková (2005), s. &nbsp;96, 97, 132.</ref>
'''Moravský zemský soud''' založil [[Karel IV.]] v &nbsp;roce 1348, zasedal střídavě v &nbsp;[[Olomouc]]i a &nbsp;v &nbsp;[[Brno|Brně]], protože navazoval na tamní dřívější [[cúda|cúdy]]. Vzhledem k &nbsp;tomu byly vedeny i &nbsp;dvě řady [[moravské zemské desky|moravských zemských desk]]. Panovníka jako předsedu soudu zastupoval [[moravský zemský hejtman|zemský hejtman]], řízení ovšem také vedl zemský sudí, původně v &nbsp;každém městě jeden. Počet přísedících zpočátku ustálen nebyl, v průběhu doby bylo určeno 14 míst pro pány a &nbsp;šest pro nižší šlechtu. Zasedání se kromě příslušných [[zemské úřady|zemských úředníků]] účastnil i &nbsp;olomoucký biskup. Soudní pravomoc byla obdobná jako u &nbsp;českého zemského soudu, rozšířená nicméně o &nbsp;záležitosti [[odúmrť|odúmrtí]], které v &nbsp;Čechách vyřizoval [[dvorský soud]]. Působil zde i &nbsp;stejný menší zemský soud. Po roce 1642 už zasedal jen v &nbsp;Brně. Na základě moravského vzoru vznikly i&nbsp;samostatné zemské soudy na [[Opavské knížectví|Opavsku]] a&nbsp;[[Krnovské knížectví|Krnovsku]].<ref> Hledíková (2005), s. &nbsp;56, 97, 98.</ref>
 
== Pozdější zemské soudy ==
Za [[Karel VI.|Karla VI.]] i &nbsp;nadále působily zemské soudy v &nbsp;Praze a &nbsp;v &nbsp;Brně, nešlo již ale o &nbsp;stavovské soudy šlechty, byly to zeměpanské soudy organizované na [[byrokracie|byrokratickém]] základě. Stále nicméně soudily privilegované osoby, ve své pravomoci měly prvoinstanční civilní agendu týkající se především šlechty, duchovenstva, královských měst nebo klášterů a &nbsp;agendu zemských desk. Český se skládal z &nbsp;prezidenta, jímž byl nejvyšší sudí, viceprezidenta a &nbsp;16 radů, u &nbsp;moravského byl předsedou také nejvyšší zemský sudí, zastupoval jej ale nejvyšší zemský písař, který byl i &nbsp;jedním z &nbsp;deseti soudních radů. Působilo zde také osm, resp. čtyři sekretáři a &nbsp;další pomocný personál. Kromě nich existovaly i &nbsp;čtyři ''knížecí zemské soudy'' v &nbsp;Opavě, Těšíně, Bílsku a &nbsp;na Jánském vrchu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schelleová
| jméno = Ilona
}}</ref>
 
Po roce 1850 byl zemský soud (''Landesgericht'') už standardní [[krajský soud]]. Zpočátku jím byly všechny krajské soudy, ale od roku 1855 až do roku 1928 se tak označovaly jen ty, které sídlily v &nbsp;hlavních městech jednotlivých zemí, tedy [[Zemský soud v Praze|pražský]], [[Zemský soud v Brně|brněnský]] a &nbsp;[[Zemský soud v Opavě|opavský]]. Nad nimi jako jejich odvolací soudy stály vrchní zemské soudy (''Oberlandesgericht''). Tyto [[vrchní soud]]y se pak v &nbsp;krátkém období let 1945–1949 také označovaly jako soudy zemské.
 
== Reference ==