Wikipedie

Zikmund Huler z Orlíku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
→‎Reference: doplnění odsouzení Hulera a doplnění jméno arcibiskupa
Řádek 3:
Zikmund Huler byl v letech [[1381]] - [[1382]], [[1384]] - [[1385]] a [[1387]] pražským [[konšel]]em a 7. listopadu [[1387]] se stal [[podkomoří]]m království Českého. Brzy si vydobyl [[král]]ovu přízeň a spravoval královská města i statky. Ve sporech [[Václav IV.|Václava IV.]] a arcibiskupa [[Jan z Jenštejna|Jana z Jenštejna]] stál na straně krále. V letech [[1402]] - [[1403]] byl spoluvězněm krále ve [[vídeň]]ském vězení. Zůstal v něm o rok déle než král.
Na Hulerův rozkaz byli v letech [[1392]] a [[1393]] uvězněni jeden student a jeden duchovní. Byli popraveni pro zločiny, které spáchali. [[Arcibiskup]] dal[[Zbyněk Zajíc z Hazmburka]] nechal Zikmunda Hulera vyzvat přes generálního [[vikář]]e [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] před svůj soudný stolec. Když se Huler nedostavil, vyřkl arcibiskup nad ním klatbu. Huler se pomstil a Jan z Nepomuku, později svatý [[Jan Nepomucký]] tento spor zaplatil životem. Jinak byl Zikmund Huler na svých panstvích na své kněze velice laskavý. Nasvědčuje tomu nadace pro starosedlcký kostel u [[Orlík (zámek)|Orlíka]] a založení kaple pro poustevníky u Zátomlí u [[Volary|Volar]]. V kostele v Lazišti je křtitelnice s jeho erbem.
 
Kolem roku [[1390]] zastavil král Václav IV. Hulerovi hrad [[Hus]] s městy [[Záblatí (okres Prachatice)|Záblatí]] a [[Husinec (okres Prachatice)|Husinec]]. V téže době koupil Huler od [[Boreš II. z Oseka|Boreše II. z Oseka]] [[Kynžvart (hrad)|kynžvartské]] panství s hradem [[Boršengrýn]], nedržel jej však dlouho a roku [[1395]] jej vyměnil s jiným královým oblíbencem [[Hynčík Pluh z Rabštejna|Hynčíkem Pluhem z Rabštejna]] za hrad [[Orlík nad Vltavou]]<ref>http://www.hamelika.cz/VYLETY/BORSENGRYN/borsengryn.htm</ref>. Dále vlastnil [[Mladá Vožice|Vožici]] s příslušenstvím (od roku [[1397]]), statek [[Velká Dobrá]] na [[okres Kladno|Kladensku]] a několik domů v Praze.
 
Údajně se neoprávněně obohatil u [[královská komora|královské komory]]. Roku 1405 [[Opolsko|Opolští]] vévodové upomínali krále Václava IV. na doplatek sumy 8000 kop grošů, které si od nich roku [[1389]] vypůjčil. [[Václav IV.|Václav IV]]. se prokázal ''kvitancí'' o zaplacení. Ale jelikož již nikdo ze svědků této půjčky nežil (''tři z nich byli oběťmi karlštejnských vražd r. [[1397]]''), rozhodoval o sporu polský král [[Vladislav II. Jagellonský]] a Zikmund Huler byl pověřen úkolem [[relátor|relátora]] (''zapisovatele do [[zemské desky|zemských desek]]''). Ve sporu se zjistilo, že šlo o podvrh listiny, kterým Huler obviňoval ony nebožtíky, protože byl obviněn z padělání, ve kterém využil oněch vražd. Zikmund Huler si měl nechat na doplatek udělat falešnou kvitanci, kterou ukázal králi. Z tohoto podvodu byl usvědčen a [[23. červenec|23. července]] [[1405]] byl sťat před [[Staroměstská radnice|Staroměstskou radnicí]].
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Zikmund_Huler_z_Orlíku“