Troja: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 6 lety
m
m (řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
Území bylo osídlené odedávna. V místech usedlosti Kazanka bylo objeveno sídliště z mladší doby kamenné (vypichovaná keramika), odtud dále na východ bylo odkryto větší knovízské sídliště, v oblasti usedlosti Černohouska byly objeveny popelnice a v Podhoří haštalské{{Fakt/dne|20140329144244}} kultury. Dnešní ulice Na dlážděnce kopíruje trasu středověké cesty Dlážděnka, která vedla od holešovického brodu ke Kobylisům. Další cesta vedla kolem usedlosti Havránka. Třetí cesta vedla Drahaňskou roklí k roztockému brodu. Cesty byly propojeny stezkou podél pobřeží. Předpokládá se, že původní ves byla soustředěna mezi oběma výpadovými cestami na bohnickou plošinu, nebo že měla ves dvě jádra. Ve viničních knihách ze 16. století je zmíněna vinice na vrchu Hradiště u Holešovic, jímž je pravděpodobně míněn ostroh mezi údolím Dlážděnky a Vltavou a pravděpodobně zde bylo strážiště nad dálkovou cestou. Rovněž zmiňovanou vinici na Vrabí hoře se nepodařilo identifikovat. V oblasti jsou nalézány výhradně úsekové [[plužina|plužiny]], po roce 1358 zde byly sázeny rozsáhlé vinice, které pak zanikly zejména za třicetileté války. V období baroka a renesance byly na vinicích budovány vily.
 
Ves v pobřežním pásu na úpatí svahů Bohnické plošiny ve středověku nesla název Zadní či Horní [[Ovenec]] či Ovnec (tehdejší Přední Ovenec dnes nese název [[Bubeneč]]) (ov je staroslověnské označení [[beran]]a). Nejstarší zmínka o obou Ovencích je v seznamu statků svatojiřského kláštera z 1. poloviny 13. století. Nalézal se zde knížecí ovčinec. Pravděpodobně šlo o dvě části osady po obou stranách brodu. Přesnější polohu oveneckého brodu se nepodařilo s určitostí zjistit, mapa neznámého autora z roku 1820 zaznamenává východisko přechodu Vltavy u bubenečského Císařského mlýna, kde také Václav Vojtěch Šternberk, stavebník zámku Trója, chtěl zbudovat mostek. V roce 1433 je v Zadním Ovenci zmiňován mlýn, rybáři a dvě usedlosti v držení Mikuláše Sedláka. Z 16. století pochází řada zmínek o vysazování vinic zdejším mlynářem. V listině Rudolfa II. je Zadní Ovenec označen za ves, v 17. století se píše o dvou dvorech.
 
Koryto a pobřeží Vltavy se zde při povodních často měnilo, například na počátku 18. století vznikly proti Zadnímu Ovenci náplavem tři pusté ostrovy, mapa z roku 1743 v oblasti zobrazuje 11 ostrovů, v Josefinském katastru z roku 1785 jsou již popisovány jako jeden celek.
1 607

editací