Troja (zámek): Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 6 lety
m
m (řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Troja (south facade).jpg|thumb|Barokní schodiště u jižního průčelí]]
 
Při vypracování projektu se burgundský architekt Jean Baptiste Mathey nechal inspirovat typem římské příměstské vily, s nímž se seznámil za svého italského pobytu. Původní koncepci změnil na pravidelnou dispozici s ústředním sálem, zabírajícím dvě poschodí, jako dominantou celé hmoty stavby. Ze sálu vede do dvou stran chodba s přilehlými salonky. Z hlavního sálu v úrovni prvního patra ústí monumentální vnější dvojramenné schodiště vyzdobené plastikami [[Jan Jiří Heermann|Georga]] a [[Pavel Heermann|Paula Heermannových]] z Drážďan (po 1685). Sochařská výzdoba schodiště zpodobňuje boj [[Titáni|titánů]] s antickými bohy a alegorie denních i ročních období a světadílů. Antické výjevy patrně ovlivnily i název „Troja“, který se pak rozšířil na celou oblast, původně zvanou ''Zadní [[Ovenec]]''.
 
Autory malířské výzdoby zámku byli Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni. Výzdobu hlavního sálu vytvořili vlámští malíři Abraham a Isaac Godynové. Námětem nástropních a nástěnných fresek v hlavním sále je [[bitva u Vídně|vítězství nad Turky u Vídně]] a oslava rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. Tři místnosti v severovýchodním traktu prvního patra zámku, tzv. čínské komnaty, jsou vyzdobeny nástěnnými malbami s orientálními motivy. Malby jsou dílem neznámého umělce a pocházejí patrně ze druhé poloviny [[18. století]].
1 607

editací