Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 164 bajtů ,  před 5 lety
bez shrnutí editace
'''Místodržitelství''' byl nejvyšší [[úřad]] jednotlivých rakouských [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunních zemí]], který zde pod vedením '''místodržitele''' (místodržícího) jmenovaného [[Rakouský císař|císařem]] vykonával státní správu. Výrazem samosprávy těchto zemí byly [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|zemské sněmy]] a z nich odvozené [[Zemský výbor|zemské výbory]]. Místodržitelství vznikla v roce 1850 jako nástupce [[gubernium|gubernií]] a existovala až do zániku monarchie, tedy do roku 1918. Zřízena byla ale jen ve větších zemích, jako byly [[Čechy]] nebo [[Morava]], např. ve [[Rakouské Slezsko|Slezsku]] působnost místodržitelství vykonávala [[zemská vláda]] v čele se [[zemský prezident|zemským prezidentem]].<ref name="Malý">Karel Malý: ''Dějiny českého a československého práva do roku 1945'', Praha : Linde, 2003, str. 208-209.</ref>
 
V počátcích své existence byla místodržitelství spíše jen převodovým článkem mezi [[Historie krajů v Česku#Revoluční rok 1848|kraji]] a ústřední vládou, ačkoli místodržitelé alespoň stáli v čele zemských školských, finančních, zdravotních a stavebních úřadů. Teprve postupem času, s tím, jak se omezují pravomoce krajů, až jsou nakonec zrušeny (na Moravě 1860, v Čechách v roce 1862), roste význam jednotlivých místodržitelství. Tím se také rozšiřuje jejich aparát, např. české místodržitelství se sídlem v [[Praha|Praze]] zaměstnávalo 102 úředníků a dalších 132 praktikantů. Jejich pravomoci a postavení nakonec upravoval zákon z roku 1868,<ref>Zákon č. 44/1868 ř. z., o zřízení politických úřadů správních. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=141&Section=1&IdPara=1&ParaC=2</ref> místodržitelé především ve své zemi zastupovali císaře a hájili zájmy ústřední vlády vůči samosprávným orgánům země. Místodržitelství měla ve své kompetenci např. [[policie|policii]], veřejný pořádek, dopravu, dozor na tiskem, publikaci zemských zákonů, cizineckou agendu, církve, [[živnost]]i či spolky a divadla. Vykonávala také dozor nad nižšími správními úřady, byla druhou instancí vůči [[okresní hejtmanství|okresním hejtmanstvím]] a [[statutární město|statutárním městům]] (v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo, Uherské Hradiště a Kroměříž). Ačkoli za výkon těchto pravomocí byl každý místodržící odpovědný příslušnému [[ministr]]ovi, šlo o všemocné úřady kontrolující veškerý veřejný život v dané zemi.<ref name="Malý" />
 
== Reference ==
Anonymní uživatel