Zemský výbor: Porovnání verzí

Odebráno 6 bajtů ,  před 6 lety
bez shrnutí editace
m (rozlišovač)
'''Zemský výbor''' byl v letech 1861 až 1918 výkonný orgán [[Zemský sněm|zemského sněmu]], který také sloužil také jako nejvyšší instance územní [[Samospráva|samosprávy]] v zemích Rakouského císařství (od roku 1867 v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]). Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovalt provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty|anenských patentů]]. V nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory.
 
<!-- Po zániku monarchie v některých nástupnických zemích orgány s podobnou funkcí jako měl výbor zůstaly. Za první republiky mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem. -->
Neregistrovaný uživatel