Odevzdání pozůstalosti: Porovnání verzí

Přidáno 155 bajtů ,  před 6 lety
bez shrnutí editace
({{neověřeno}})
Jako '''odevzdání pozůstalosti''' (nebo '''odevzdání dědictví''') se v právních řádech, ve kterých se [[pozůstalost|dědictví]] nenabývá [[smrt]]í [[zůstavitel]]e, označuje přechod dědictví na [[dědic]]e. Odevzdáním pozůstalosti dědic nabyl [[majetek]] náležející do dědictví nebo jeho část. [[Pozůstalost]] odevzdal dědicům [[soud]] doručením '''odevzdací listiny''', která měla z [[procesní právo|procesního hlediska]] formu [[usnesení (soud)|usnesení]]. Majetek zanechaný zůstavitelem se v období mezi jeho úmrtím a odevzdáním pozůstalosti dědicům označoval jako [[ležící pozůstalost]].<ref>Jiří Švestka, Jan Dvořák: ''Občanské právo hmotné 3''. Praha: Wolters Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-465-9, str. 283-284.</ref>
{{neověřeno}}
Jako '''odevzdání pozůstalosti''' (nebo '''odevzdání dědictví''') se v právních řádech, ve kterých se [[pozůstalost|dědictví]] nenabývá [[smrt]]í [[zůstavitel]]e, označuje přechod dědictví na [[dědic]]e. Odevzdáním pozůstalosti dědic nabyl [[majetek]] náležející do dědictví nebo jeho část. [[Pozůstalost]] odevzdal dědicům [[soud]] doručením '''odevzdací listiny''', která měla z [[procesní právo|procesního hlediska]] formu [[usnesení (soud)|usnesení]].
 
Majetek zanechaný zůstavitelem se v období mezi jeho úmrtím a odevzdáním pozůstalosti dědicům označuje jako [[ležící pozůstalost]].
 
V [[Česko|českých zemích]] tento institut existoval do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1950]]. Jeho užití však přichází v úvahu i v současnosti v případech tzv. [[dodatečné projednání dědictví|dodatečného projednání dědictví]] po osobě zemřelé do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1950]], ve kterém soud postupuje podle právní úpravy účinné ke dni úmrtí zůstavitele.
 
== Reference ==
<references />
 
{{Pahýl}}
 
{{Dědické právo}}
 
{{Portály|Právo}}
 
Neregistrovaný uživatel