Svobodná Evropa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 41:
V roce [[1969]] nastoupil, jako hlasatel československé sekce RFE, [[Pavel Minařík]]. V roce [[1976]] byl ze služeb RFE propuštěn. Krátce na to se objevil v pražské televizi jako údajný ''kapitán Pavel Minařík''. Nyní měla i československá [[Státní bezpečnost|StB]] svého „Czechowicze“. Minařík v době svého působení v [[Mnichov]]ě předložil svým nadřízeným v pražské centrále [[Státní bezpečnost|StB]] nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v oblastí čs. sekce RFE. V roce [[1993]] byl Minařík v ČR v souvislosti s návrhy na provedení atentátu odsouzen. Pražský vrchní soud ale v srpnu 1994 rozsudek zrušil a případ vrátil státnímu zástupci k došetření. Ten pak v prosinci 1994 trestní stíhání zastavil s tím, že Minařík sice nepochybně návrhy na vyřazení vysílače Svobodné Evropy předkládal, ale jeho jednání nedosáhlo stádia přípravy k trestnému činu.
 
Jméno [[Tibor Zlocha]] ([[1929]]–[[1995]]) se po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] objevilo na seznamech spolupracovníků [[Státní bezpečnost|státní bezpečnosti]]. Od 18. prosince [[1957]] byl důstojníkem I. správy StB (reg. číslo 04043) s krycím jménem ''Karel'', StB Praha, V. odbor. Začátkem 60. let byl Zlocha jako agent vyslán do [[Rakousko|Rakouska]], aby podával zprávy o tamních aktivitách českých emigrantských organizacíchorganizací, hlavně vídeňského [[Sokol (spolek)|Sokola]]. Místo toho se ohlásil na americkém velvyslanectví a dal se do služeb [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Po převratu ho prezident [[Václav Havel]], na doporučení Ministerstva zahraničních věcí [[Spojené státy americké|USA]], jmenoval velvyslancem v [[Argentina|Argentině]].
 
V letech [[1951]]–[[1989]] došlo v oblasti působení RFE k několika desítkám atentátů, únosů a jiných pokusů o zastrašení zaměstnanců i externích spolupracovníků této rozhlasové stanice, ze strany východoevropských zpravodajských služeb.