[[Soubor:Samurai.jpg|thumb|Japonský samuraj ve zbroji, kolem roku 1860 (foto: [[Felice Beato]])]]
'''Samuraj''' je středověký [[japonsko|japonský]] bojovník, známý především svoji oddaností.
Samurajové byli bojovníci sloužící [[císař]]i nebo prostě svému pánu. V boji využívali vždy veškerých protivníkových slabin a útočili na citlivá a hlavně zbrojí nekrytá místa na těle ([[krk]], [[podpaží]], [[zákolení]], případně i [[žaludek]]).
Samurajové byli cvičeni vždy od velice útlého věku. Už v deseti letech byli posíláni na místa plná [[strach]]u, který museli mladí učedníci překonat. Takovými místy mohly být například [[hřbitov]]y, [[márnice]], husté [[les]]y či opuštěné [[Zřícenina|zříceniny]] budov.
Pro samuraje byla vždy nejdůležitější [[čest]]. Například v boji nebylo pro samuraje nejhorší zemřít, ale padnout do zajetí. Takový samuraj vždy radši požádal věznitele, aby si mohl vzít život a provést tradiční [[seppuku]] (známější je neslušné označení harakiri).
Samurajové byli také velmi „urážliví“. Velmi mnoho úkonů chápali jako urážku. Pokud např. kolemjdoucí samuraj omylem zavadil o jiného samuraje pochvou [[meč]]e, bylo to chápáno jako urážka. Ale samuraj, který chtěl urážku oplatit (vždy soubojem), nikdy neprobodl soupeře zezadu. Vždy minimálně poklepal mečem o zem, aby upozornil soupeře na svůj útok. Pokud jej ovšem urazil někdo nadřízený, samuraj většinou spáchal výše zmíněnou seppuku.
Z bojového umění samurajů dodnes přetrvalo mnoho škol těchto umění, např. [[kendžutsu]] či jeho sportovní varianta [[kendó]], neboli česky cesta meče, [[džudžutsu]] - džudó.
|