|
Římané pěstovali různé druhy ovoce, z jádrového ovoce především jablka. Sladká jablka (melimala) sloužila k jídlu a jiné druhy jablek byly využívány pro kuchařské umění. Pěstovali rovněž druhy jablek bez semen. Pěstovali nejméně třicet šest odrůd hrušek, a to letní i zimní druhy ovoce, měkké i tvrdé. Některé sloužily k přímé konzumaci, jiné byly nazývány "''libralia''". Kdoulí měli tři druhy, jednu nazývali "''chrysomela''" podle žluté slupky, vařila se s medem tak, jak se dělá marmeláda. Vyšlechtili [[Jeřáb (strom)|jeřáby]] s plody jako jablka a jako hrušky. Jiné druhy byly drobné, pravděpodobně jako divoké jeřáby.<ref name="Loud" group="L" /> [[Mišpule]] jsou pěstovány dvě odrůdy, větší a menší.<ref name="Loud" group="L" />
Z peckovin měli čtyři odrůdy broskví a také nektarinky, meruňky a mandloně. Ze švestek pěstovali nesčíselně odrůd, včetně bílých, černých a z obou smísených. Jedna odrůda byla nazývaná "asinia", protože byla levná, další zase "''damascena''", protože měla velkou pecku a méně dužniny. Zde můžeme zařadit všechny druhy, které souhrnně nazýváme slivoně. Třešní pěstovali osm odrůd, červené a černé. JednuJedna odrůduodrůda byla tak jemnoujemná, že její plody nesnesly přepravu. Jiná odrůda měla tuhou dužninu ("''duracina''") jako 'Bigarreau', ale byla menší. Další odrůda měla hořkou příchuť ("''laurea''“) stejně jako malé černé divoké třešně. Také byly trpasličí odrůdy, ne víc než tři stopy vysoké. Též pěstovali několik odrůd oliv.<ref name="Loud" group="L" />
Z bobulovin pěstovali hrozny, měliznali nesčíselně odrůd, od odrůd s tvrdou slupkou ("''duracina''") po odrůdy s tenkou slupkou. Jedna réva pěstovaná v Římě nesla až 12 amfor šťávy, což je 84 [[galon]]ů (1 galon = 4,546 090 litrů). Měli hrozny s kulatými, ale i podlouhlými bobulemi. Jedna z odrůd měla tak podlouhlé bobule, že byla nazývána "dactylides", protože tvar bobulí připomínal prsty na ruce. Martial hovoří o oblíbených hroznech s tuhou slupkou. Z fíků se pěstovalo mnoho odrůd, od bílých po černé, od malých po velké. Jedna odrůda dosahovala velikosti hrušek a jiná neměla plody větší, než oliva. MorušíMoruše pěstovali z černých sort jednu menší a druhou větší černou sortu. Plinius hovoří o moruších pěstovaných (naroubovaných) na šípkové podnoži, ale možná tím snad míní [[ostružiník]], nebo prostě jen menší druh [[moruše]], není to jasné. Jahodník Římané znali, ale nezdá se, že by byl nějak ceněn. Klima zde bylo příliš teplé na to, aby ovoce bylo dostatečně dokonalé, s výjimkou kopcůvyšších poloh. Z ořechů měli lískové ořechy (''Corylus avelana'') a lískové ořechy z ''Corylus maxima'', které opékajíopékali. Také pěstovali pro plody buky, mast (všeobecný název, je to "plod lesních dřevin, jako žaludy a jiné ořechy"), [[pistácie]] a podobnédalší. Z [[Ořešák královský|vlašských ořechů]] pěstovali ořechy s křehkou a jinéi s tvrdou skořápkou, papíráky a kameňáky, jako v současnosti u nás. V zlatých časech, když lidé žili pod žaludy a bohové pod vlašskými ořechy, od té doby vzniklo jméno "''[[Ořešák|Juglans]]''", Diův žalud (Jovis Glans). Jedlých kaštanů pěstovali šest odrůd, u některých odrůd šla slupka lépe oddělit, než u jiných. Z bobovitých byl pěstován pro plody a okrasu [[rohovník obecný]] ''Ceratonia siliqua''. Z dalšího ovoce byly používány například piniová semena (semena borovice). Olivy a hrozny se pěstovaly s velkou péčí, jak píšouuvádí římští autoři v dílech o zemědělství a pěstitelství. Některé plantáže zmíňovanézmiňované Pliniem ještě mají existovat, olivy v [[Terni]] a réva ve [[Fiesole]]. Obě vykazují znaky vysokého věku. Římané rozmnožovali stromy metodami nyní běžně používanými v našich ovocných a okrasných školkách. Ovocné stromy byly běžně roubované a naočkované. Réva, fíky a olivy byly rozmnožovány řízky, kříženci nebo výhonky, lesní stromy byly běžně rozmnožovány generativně i vegetativně.<ref name="Loud" group="L" />
==== Zelenina ====
|
