Kalendář: Porovnání verzí

Juliánský kalendář zavedl v [[Starověký Řím|Římě]] [[Julius Caesar|Gaius Julius Caesar]] roku [[46 př. n. l.]]; měl 12 měsíců po 29, 30 nebo 31 dnech, dohromady 365 dnů. Každý čtvrtý rok je přestupný, čili přidává se jeden den na konec měsíce února. Sedmý měsíc roku, náš červenec, byl nazván po Césarovi ''julius''; když se měl osmý měsíc na počest císaře Augusta nazvat ''augustus'', dostal také 31 dní a únor byl zkrácen na 28 dní. Délka kalendářního roku je mezi siderickým (hvězdným) [[rok]]em a tropickým rokem; spíše je však orientován na hvězdný (siderický) rok. Kvůli kumulované odchylce od slunečního (tropického) roku vznikl Gregoriánský kalendář - přesněji „gregoriánská korekce Juliánského kalendáře“, protože jde pouze o korekci přestupného vkládání dnů a sám kalendář se nezměnil. Juliánský kalendář dodnes používá většina [[Pravoslaví|pravoslavných]] křesťanů, počítá se podle něj v historii i před naším letopočtem a používá se i v astronomii.