Římská zahrada: Porovnání verzí

Římané pěstovali různé druhy ovoce, z jádrového ovoce především jablka. Sladká jablka (melimala) sloužilysloužila k jídlu, a dalšíjiné druhy jablek byly používányvyužívány pro kuchařské umění.Měli Pěstovali rovněž druhy jablek bez semen. Hrušek pěstovaliPěstovali nejméně třicet šest odrůd. Jakhrušek, a to letní, taki zimní druhy ovoce., Měkkéměkké ai tvrdé. Některé sloužily k přímémupřímé pojídáníkonzumaci, jiné byly nazývány "''libralia''". Kdoulí měli tři druhy, jednu nazývali "''chrysomela''" podle žluté slupky, vařila se s medem, tak, jak se dělá marmeláda. Vyšlechtili [[Jeřáb (strom)|jeřáby]] s plody jako jablka a jako hrušky. Jiné druhy byly drobné, pravděpodobně jako divoké jeřáby.<ref name="Loud" group="L" /> [[Mišpule]] jsou pěstovány dvě odrůdy, větší a menší.<ref name="Loud" group="L" />

Z peckovin měli čtyři odrůdy broskví a také nektarinky, meruňky a mandloně. Ze švestek pěstovali nesčíselně odrůd, včetně bílých, černých a z obou smísených. Jedna odrůda byla nazývaná "asinia", protože byla levná, jinádalší zase "''damascena''", protože měla velkou pecku a méně dužniny. SemZde můžeme zařadit všechny druhy, které souhrnně nazýváme slivoně. třešníTřešní pěstovali osumosm odrůd, červené a černé. Jednu odrůdu tak jemnou, že nesnesl aby jehojejí plody bylynesnesly přepravoványpřepravu. Jiná odrůda měla duhoutuhou dužninu ("''duracina''"), jako 'Bigarreau', ale byla menší. Další odrůda měla hořkou příchuť ("''laurea''“), stejně jako malé černé divoké třešně. Také mělibyly nějaké malétrpasličí odrůdy, trpasličí, ne víc než tři stopy vysoké. TakéTéž pěstovali několik odrůd oliv.<ref name="Loud" group="L" />

Z bobulovin pěstovali hrozny, měli nesčíselně odrůd, od odrůd s tvrdou slupkou ("''duracina''"), po odrůdy s tenkou slupkou. Jedna réva pěstovaná v Římě nesla až 12 amfor šťávy, což je 84 [[galon]]ů (1 galon = 4,546 090 litrů). Měli hrozny s kulatými, ale i podlouhlými bobulemi. Jedna z odrůd měla tak podlouhlé bobule, že byla nazývána "dactylides", jejíprotože bobuletvar bylybobulí jakopřipomínal prsty na ruce. Martial hovoří o oblíbených hroznech s tuhou slupkou. Z fíků bylose pěstovánopěstovalo mnoho odrůd, od bílých po černé, od malých po velké. Jedna odrůda dosahovala velikosti hrušek a jiná neměla plody větší, než oliva. Moruší pěstovali z černých sort jednu menší a druhou větší. Plinius hovoří o moruších pěstovaných (naroubovaných) na šípkové podnoži, ale možná tím snad míní [[ostružiník]], nebo prostě jen menší druh [[moruše]], není jasné. Jahodník Římané znali, ale nezdá se, že by byl nějak ceněn. Klima zde bylo příliš teplé na to, aby ovoce bylo dostatečně dokonalé, s výjimkou kopců. Z ořechů měli lískové ořechy (''Corylus avelana'') a lískové ořechy z ''Corylus maxima'', které opékají. Také pěstovali pro plody buky, mast (všeobecný název, je to "plod lesních dřevin, jako žaludy a jiné ořechy"), [[pistácie]] a podobné. Z [[Ořešák královský|vlašských ořechů]] pěstovali ořechy s křehkou a jiné s tvrdou skořápkou, papíráky a kameňáky, jako u nás. V zlatých časech, když lidé žili pod žaludy a bohové pod vlašskými ořechy, od té doby vzniklo jméno "''[[Ořešák|Juglans]]''", Diův žalud (Jovis Glans). Jedlých kaštanů pěstovali šest odrůd, u některých odrůd šla slupka lépe oddělit, než u jiných. Z bobovitých byl pěstován pro plody a okrasu [[rohovník obecný]] ''Ceratonia siliqua''. Z dalšího ovoce byly používány například piniová semena (semena borovice). Olivy a hrozny bylyse pěstoványpěstovaly s velkou péčí, jak píšou románštířímští autoři v dílech o zemědělství a pěstitelství. Některé plantáže zmíněnézmíňované Pliniem ještě mají existovat, olivy v [[Terni]] a réva ve [[Fiesole]]. Obě vykazují znaky vysokého věku. Římané rozmnožovali stromy metodami nyní běžně používanými v našich školkách (ovocných a okrasných) školkách. Ovocné stromy byly běžně roubované a naočkované. Réva, fíky a olivy byly rozmnožovány řízky, kříženci, nebo výhonky, a lesní stromy byly běžně rozmnožovány generativně i vegetativně.<ref name="Loud" group="L" />