Okresní soud: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
historie |
m reference, styl |
||
Řádek 9:
== Historie ==
{{Viz též|Seznam českých prvorepublikových krajských a okresních soudů}}
Okresní soudy vznikly v [[Rakouské císařství|Rakousku]] v roce [[1850]] jako nejnižší obecné soudy, po pěti letech však byla soudní moc v souvislosti s nástupem [[neoabsolutismus|neoabsolutismu]] omezena, což se na okresní úrovni projevilo tím způsobem, že soudy byly sloučeny se správními úřady do smíšených [[okresní úřad|okresních úřadů]]. Výjimkou byly tzv. „městské delegované okresní soudy“ v sídlech krajských soudů a několik málo ponechaných v [[Čechy|Čechách]]. Definitivně se osamostatnily v roce [[1868]]<ref>Zákon č. 59/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1868&page=216 Dostupné online.] {{de}}</ref> a od té doby působí bez přerušení až do současnosti jako základní článek obecné soudní soustavy. Do roku 1948 fungovaly v územních obvodech nazývaných [[soudní okres]]y, které byly výrazně menší než tehdejší a dnešní politické [[okres]]y. Také jejich počet byl vyšší, zpočátku jich v [[české země|českých zemích]] bylo celkem 310,<ref>Císařské nařízení č. 290/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunní zemi Čechy. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=530 Dostupné online.] {{de}} Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=560 Dostupné online.] {{de}}</ref><ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 274/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci království Českého. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=1199 Dostupné online.] {{de}} Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}} Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 104/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci vévodství Horno- a Dolnoslezského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=526 Dostupné online.] {{de}}</ref> postupně přibylo dalších třicet.<ref group="pozn.">Na základě ministerských nařízení č. 50/1869 ř. z. (Rokytnice v Orlických horách), 71/1869 ř. z. (Vrbno pod Pradědem), 13/1873 ř. z. (Jindřichov), 142/1873 ř. z. (Hartmanice), 79/1874 ř. z. (Volary), 114/1875 ř. z. (Úpice), 115/1875 ř. z. (Česká Skalice), 14/1876 ř. z. (Vysoké nad Jizerou), 58/1876 ř. z. (Královské Vinohrady), 95/1877 ř. z. (Štoky), 97/1877 ř. z. (Kladno), 142/1883 ř. z. (třetí civilní městský delegovaný okresní soud pro Nové Město a Vyšehrad), 71/1887 ř. z. (Mariánské Lázně), 56/1889 ř. z. (Žižkov), 71/1891 ř. z. (Velká Bíteš), 46/1892 ř. z. (civilní městský delegovaný okresní soud pro Brno-okolí), 68/1892 ř. z. (Teplice nad Metují), 184/1895 ř. z. (čtvrtý civilní městský delegovaný okresní soud pro dolní Nové Město a Holešovice-Bubny), 216/1898 ř. z. (Slezská Ostrava), 130/1901 ř. z. (Bojkovice a Pohořelice), 188/1901 ř. z. (Vejprty), 189/1901 ř. z. (Dobřany), 190/1901 ř. z. (Nusle), 191/1901 ř. z. (Vršovice), 130/1904 ř. z. (Horní Litvínov), 131/1904 ř. z. (pátý civilní městský delegovaný okresní soud pro Holešovice-Bubny), 86/1908 ř. z. (Třešť), 87/1908 ř. z. (Slavonice), 48/1911 ř. z. (Kralupy nad Vltavou), 49/1911 ř. z. (Nové Město pod Smrkem), 81/1913 ř. z. (Zlín) a nařízení vlády č. 194/1921 Sb. (Český Těšín).</ref> Rozhodovaly ale jen v základních civilních a trestních věcech, a to zásadně [[samosoudce]]m (u menších z nich byl zpravidla jen jeden soudce, který zároveň plnil funkce přednosty soudu
| příjmení = Hledíková
| jméno = Zdeňka
| příjmení2 = Janák
| jméno2 = Jan
| příjmení3 = Dobeš
| jméno3 = Jan
| titul = Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2005
| strany = 319
| isbn = 80-7106-709-1
}}</ref>). Pro komplikovanější soudní agendu byly příslušné „sborové soudy první stolice“, tedy krajské soudy.<ref>§ 2–5, 49 a 50 zákona č. 111/1895 ř. z., jurisdikční norma. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1895&page=367 Dostupné online.]</ref>
Tak tomu bylo až do roku [[1949]], kdy byla provedena zásadní reforma. Soudní obvody byly navázány na obvody [[okresní národní výbor|okresních národních výborů]], mezi roky 1952 až 1961 se navíc
▲Tak tomu bylo až do roku [[1949]], kdy byla provedena zásadní reforma. Soudní obvody byly navázány na obvody [[okresní národní výbor|okresních národních výborů]], mezi roky 1952 až 1961 se navíc nazývaly jako „lidové soudy“. Vzhledem k tomu jejich počet radikálně klesl, což se ještě více projevilo po správní reformě v roce 1960 (od této doby se také pražské okresní soudy označují jako soudy obvodní<ref>§ 1 odst. 2 zákona č. 62/1961 Sb., o organisaci soudů. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1062 Dostupné online.]</ref>). Naopak se ale rozšířila jejich pravomoc, rozhodovaly v zásadě již o všech tehdejších soudních agendách v prvním stupni a krajské soudy fungovaly víceméně jen jako soudy odvolací.<ref>§ 30, 31, 35 a 66 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=389 Dostupné online.]</ref> V důsledku tohoto zjednodušení soudní soustavy (byly navíc zrušeny vrchní soudy) okresní soudy také významně personálně posílily. Tento stav byl zachován i po roce [[1989]],<ref group="pozn.">Obnoven byl pouze v roce 1996 spolu s okresem i okresní soud v Jeseníku.</ref> některé z nich tak mají i několik desítek soudců. Složitější soudní agenda však byla přesunuta opět na krajské soudy, jejichž odvolacími soudy se staly obnovené soudy vrchní, a také územní působnost okresních soudů je od roku 2002 už určena samostatně [[zákon o soudech a soudcích|zákonem o soudech a soudcích]], čímž se soudní obvody staly samostatnou kategorií vymezené působnosti státních orgánů. Navíc se od roku 2005 začaly v některých případech od vymezení okresů lišit,<ref group="pozn.">Změna krajských hranic mezi krajem Jihomoravským a Vysočinou a mezi krajem Olomouckým a Moravskoslezským se nedotkla vymezení obvodů okresních soudů Brno-venkov, v Bruntále, Olomouci, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou.</ref> výrazně se pak odchýlily od 1. ledna 2007, kdy hranice okresů byly přizpůsobeny správní reformě a správním obvodům [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]], zatímco soudní obvody okresních soudů zůstaly nezměněny, neboť zákon o soudech a soudcích novelizován nebyl.<ref>Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-564 Dostupné online]. Přílohy č. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6 Dostupné online.]</ref>
== Agenda a související instituce ==
Rozhodují v [[civilní proces|občanskoprávním řízení]] i v [[trestní řízení|trestním řízení]] jako soudy prvního stupně téměř vždy, tedy všude tam, kde daná [[agenda]] není přímo svěřena [[krajský soud|krajským soudům]] (např. rozhodování v některých věcech obchodních korporací, duševního vlastnictví a nekalé soutěže nebo o nejzávažnějších trestných činech).
| |||