Verze z 24. 8. 2014, 20:51 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m odkaz ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 9. 2014, 11:26 editovat zrušit editaci Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací historie Přejít na další porovnání →
Řádek 7: V České republice je vymezení jejich [[soudní obvod\|soudních obvodů]] odvozeno od [[Okresy v Česku\|okresů]] a pražských obvodů územního členění státu, ale od roku 2005 se od nich hranicemi mírně odlišuje, byť počet a sídla zůstaly zachovány. Existuje tak celkem 86 typově okresních soudů. 75 jich je klasických, v [[Praha\|Praze]] vykonává působnost okresních soudů 10 '''obvodních soudů''' (pro Prahu 1 až 10) a na území města Brna '''[[Městský soud v Brně\|městský soud]]''' ([[Ústava České republiky\|Ústava]] je v čl. 91 odst. 1 počítá mezi okresní soudy, ale zmocňuje [[zákon]], že může dát soudům jiné označení; tímto zákonem je [[zákon o soudech a soudcích]], který stanoví jejich názvy a územní i věcnou působnost). Navíc existují i tři pobočky okresních soudů, v [[Havířov]]ě (Okresní soud v Karviné), v [[Krnov]]ě (Okresní soud v Bruntále) a ve [[Valašské Meziříčí\|Valašském Meziříčí]] (Okresní soud ve Vsetíně). == ~~Soudní obvody~~Historie == {{Viz též\|Seznam českých prvorepublikových krajských a okresních soudů}} Okresní soudy vznikly v [[Rakouské císařství\|Rakousku]] v roce [[1850]] jako nejnižší obecné soudy, po pěti letech však byla soudní moc v souvislosti s nástupem [[neoabsolutismus\|neoabsolutismu]] omezena, což se na okresní úrovni projevilo tím způsobem, že soudy byly sloučeny do smíšených [[okresní úřad\|okresních úřadů]]. Výjimkou byly tzv. „městské delegované okresní soudy“ v sídlech krajských soudů a několik málo ponechaných v [[Čechy\|Čechách]]. Definitivně se osamostatnily v roce [[1868]]<ref>Zákon č. 59/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1868&page=216 Dostupné online.] {{de}}</ref> a od té doby působí bez přerušení až do současnosti jako základní článek obecné soudní soustavy. Do roku 1948 fungovaly v územních obvodech nazývaných [[soudní okres]]y, které byly výrazně menší než tehdejší a dnešní politické [[okres]]y. Také jejich počet byl vyšší, zpočátku jich v [[české země\|českých zemích]] bylo celkem 310,<ref>Císařské nařízení č. 290/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunní zemi Čechy. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=530 Dostupné online.] {{de}} Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=560 Dostupné online.] {{de}}</ref><ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 274/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci království Českého. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=1199 Dostupné online.] {{de}} Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}} Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 104/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci vévodství Horno- a Dolnoslezského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=526 Dostupné online.] {{de}}</ref> postupně přibylo dalších třicet.<ref group="pozn.">Na základě ministerských nařízení č. 50/1869 ř. z. (Rokytnice v Orlických horách), 71/1869 ř. z. (Vrbno pod Pradědem), 13/1873 ř. z. (Jindřichov), 142/1873 ř. z. (Hartmanice), 79/1874 ř. z. (Volary), 114/1875 ř. z. (Úpice), 115/1875 ř. z. (Česká Skalice), 14/1876 ř. z. (Vysoké nad Jizerou), 58/1876 ř. z. (Královské Vinohrady), 95/1877 ř. z. (Štoky), 97/1877 ř. z. (Kladno), 142/1883 ř. z. (třetí civilní městský delegovaný okresní soud pro Nové Město a Vyšehrad), 71/1887 ř. z. (Mariánské Lázně), 56/1889 ř. z. (Žižkov), 71/1891 ř. z. (Velká Bíteš), 46/1892 ř. z. (civilní městský delegovaný okresní soud pro Brno-okolí), 68/1892 ř. z. (Teplice nad Metují), 184/1895 ř. z. (čtvrtý civilní městský delegovaný okresní soud pro dolní Nové Město a Holešovice-Bubny), 216/1898 ř. z. (Slezská Ostrava), 130/1901 ř. z. (Bojkovice a Pohořelice), 188/1901 ř. z. (Vejprty), 189/1901 ř. z. (Dobřany), 190/1901 ř. z. (Nusle), 191/1901 ř. z. (Vršovice), 130/1904 ř. z. (Horní Litvínov), 131/1904 ř. z. (pátý civilní městský delegovaný okresní soud pro Holešovice-Bubny), 86/1908 ř. z. (Třešť), 87/1908 ř. z. (Slavonice), 48/1911 ř. z. (Kralupy nad Vltavou), 49/1911 ř. z. (Nové Město pod Smrkem), 81/1913 ř. z. (Zlín) a nařízení vlády č. 194/1921 Sb. (Český Těšín).</ref> Rozhodovaly ale jen v základních civilních a trestních věcech, a to zásadně [[samosoudce]]m (u menších z nich byl zpravidla jen jeden soudce, který zároveň plnil funkce přednosty soudu). Pro komplikovanější soudní agendu byly příslušné „sborové soudy první stolice“, tedy krajské soudy.<ref>§ 2–5, 49 a 50 zákona č. 111/1895 ř. z., jurisdikční norma. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1895&page=367 Dostupné online.]</ref> ~~V letech [[1868]]–[[1948]] fungovaly okresní soudy v územních obvodech nazývaných [[soudní okres]]y, které byly výrazně menší než tehdejší a dnešní politické [[okres]]y.~~ Od roku [[1949]] až do roku [[2002]] byla místní [[příslušnost]] okresních soudů vázána přímo na správní okresy, ale od roku [[2002]] je již určena samostatně [[zákon o soudech a soudcích\|zákonem o soudech a soudcích]], čímž se [[soudní obvod]]y staly samostatnou kategorií vymezené působnosti státních orgánů. Navíc se od roku [[2005]] začaly v některých případech (okresní soudy Brno-venkov, v Bruntále, Olomouci, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou) od vymezení okresů lišit.<ref>Vyhláška č. 564/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 623/2004 Sb. a zákon č. 6/2002 Sb.</ref> Výrazně se pak odchýlily od 1. ledna [[2007]], kdy hranice okresů byly přizpůsobeny správní reformě a [[správní obvod\|správním obvodům]] [[obec s rozšířenou působností\|obcí s rozšířenou působností]],<ref>Vyhláška č. 513/2006 Sb.</ref> zatímco soudní obvody okresních soudů zůstaly nezměněny, neboť [[zákon o soudech a soudcích]] novelizován nebyl. Tak tomu bylo až do roku [[1949]], kdy byla provedena zásadní reforma. Soudní obvody byly navázány na obvody [[okresní národní výbor\|okresních národních výborů]], mezi roky 1952 až 1961 se navíc nazývaly jako „lidové soudy“. Vzhledem k tomu jejich počet radikálně klesl, což se ještě více projevilo po správní reformě v roce 1960 (od této doby se také pražské okresní soudy označují jako soudy obvodní<ref>§ 1 odst. 2 zákona č. 62/1961 Sb., o organisaci soudů. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1062 Dostupné online.]</ref>). Naopak se ale rozšířila jejich pravomoc, rozhodovaly v zásadě již o všech tehdejších soudních agendách v prvním stupni a krajské soudy fungovaly víceméně jen jako soudy odvolací.<ref>§ 30, 31, 35 a 66 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=389 Dostupné online.]</ref> V důsledku tohoto zjednodušení soudní soustavy (byly navíc zrušeny vrchní soudy) okresní soudy také významně personálně posílily. Tento stav byl zachován i po roce [[1989]],<ref group="pozn.">Obnoven byl pouze v roce 1996 spolu s okresem i okresní soud v Jeseníku.</ref> některé z nich tak mají i několik desítek soudců. Složitější soudní agenda však byla přesunuta opět na krajské soudy, jejichž odvolacími soudy se staly obnovené soudy vrchní, a také územní působnost okresních soudů je od roku 2002 už určena samostatně [[zákon o soudech a soudcích\|zákonem o soudech a soudcích]], čímž se soudní obvody staly samostatnou kategorií vymezené působnosti státních orgánů. Navíc se od roku 2005 začaly v některých případech od vymezení okresů lišit,<ref group="pozn.">Změna krajských hranic mezi krajem Jihomoravským a Vysočinou a mezi krajem Olomouckým a Moravskoslezským se nedotkla vymezení obvodů okresních soudů Brno-venkov, v Bruntále, Olomouci, Třebíči a ve Žďáru nad Sázavou.</ref> výrazně se pak odchýlily od 1. ledna 2007, kdy hranice okresů byly přizpůsobeny správní reformě a správním obvodům [[obec s rozšířenou působností\|obcí s rozšířenou působností]], zatímco soudní obvody okresních soudů zůstaly nezměněny, neboť zákon o soudech a soudcích novelizován nebyl.<ref>Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-564 Dostupné online]. Přílohy č. 3 a 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6 Dostupné online.]</ref> == Agenda a související instituce == ~~Okresní soudy rozhodují~~Rozhodují v [[civilní proces\|občanskoprávním řízení]] i v [[trestní řízení\|trestním řízení]] jako soudy prvního stupně téměř vždy, tedy všude tam, kde daná [[agenda]] není přímo svěřena [[krajský soud\|krajským soudům]] (např. rozhodování v některých věcech obchodních korporací, duševního vlastnictví a nekalé soutěže nebo o nejzávažnějších trestných činech). V ~~[[soudní obvod\|~~obvodech]] všech okresních soudů působí '''[[okresní státní zastupitelství]]''' v pozici ''veřejné žaloby'' v [[trestní řízení\|trestním řízení]]. Působí také v nesporném [[civilní proces\|občanskoprávním řízení]], kde zastupují veřejný zájem. V jejich obvodech také působí ministrem spravedlnosti jmenovaní '''[[notář]]i''', kteří jsou okresními soudy pověřováni jako tzv. ''[[soudní komisař]]i'' úkony v [[pozůstalost]]ním řízení v případě zůstavitelů, kteří zemřeli v daném soudním obvodu. Nakonec zde působí i ministrem spravedlnosti jmenovaní '''[[soudní exekutor\|soudní exekutoři]]''', kteří jsou určeni k provádění [[exekuce\|exekucí]], přičemž okresní soud jako ''exekuční soud'' je pouze funkčně příslušný k nařízení exekuce proti dlužníkům v jeho obvodu a naopak soudní exekutor může provádět exekuci na celém území České republiky bez ohledu na to, v obvodu kterého okresního soudu má sídlo jeho ''exekutorský úřad''. == Poznámky == <references group="pozn."/> == Reference == <references /> __NOTOC__ {{Soudy v Česku}}

Okresní soud: Porovnání verzí