Misantrop: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sv:Misantropen
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Misantrop''' je [[divadelní hra]] ([[komedie]]) francouzského spisovatele a dramatika [[Molière|Moliéra]].
Misantrop je veršovaná klasicistní komedie o pěti dějstvích.Děj se odehrává v Paříži v domě Celimenině, čas není přesně určen.
 
Hlavní postava Alcest miluje Celimenu. Ta však k jeho nelibosti přijímá ještě jiné své přátele a ctitele, jako je Oront nebo markýzové Klitandr a Akast.
Acest je zastáncem pravdy, stojí proti společenské přetvářce. Zakládá si na tom, že vždy říká pravdu. Kritizuje táke svou milou za její chyby, přesto jí její zálibu v pomlouvání toleruje.
Do Alcesta je zamilovaná Celimenina sestřenice Elianta, kterou má rád Alcestův přítel Filint.
Celemena má mnoho nápadníků, mezi nimi i Oronta, který se chce stát Alcestovým přítelem. Všemožně se mu podbízí a dává mu číst své sonety. Čeká chválu, ale Alcest mu jeho báseň zkritizuje. Oront je natolik rozzloben, že si na Alcesta stěžuje. Ten je vyzván před smírčí soud. Své názory neodvolá. Je však vcelku mírný a mluví o kladných vlastnostech Oronta a o jeho jiných schopnostech.
Alcest pochybuje o lásce a věrnosti své milé, a tak jí dělá žárlivé scény. Pak mu Celemenina „přítelkyně“ Arsinoe ukáže milostný dopis, který psala Celemena Orontovi. Nakonec se všichni nápadníci scházejí u Celeminy a každý předčítá z dopisu od ní, ve kterém jsou ti druzí pomlouváni. Všichni kromě Alcesta se na ni zlobí a opustí ji. Alcest jí oznámí, že jí odpustí, pokud s ním odjede na samotu. Ona to odmítne, nechce se ve svých 20-ti letech vzdát společenského života, klepů a mužů. A tak Alcest pochopí, že ho vodila za nos. Vyzná se Eliantě z náklonosti k ní, protože právě Elianta je podle něj jediná schopná upřímnosti,ale zároveň jí oznámí, že jí není hoden. Eliante se zaslíbí Filintovi. Alcest pak odjede na venkov.
 
{{Spoiler}}
Příběh o výstředním postarším malíři, který se zamiluje do mladé dívky Cecílie schovanky pána Jeana Dumila, kterého má Misantrop portrétovat. Posléze se Misantrop Cecílii se svými city svěřuje - ta ho však odmítá a zraněný Misantrop odjíždí do ciziny, kde chce dosáhnout naprostého souladu s přírodou. Maluje krajinu. Jeho výstředního dosud neoceněného talentu si povšimne zámožný aristokrat, který od něj koupí pár obrazů a na vlastní nákladu uspořádává výstavu, jež by mohla napomoct veřejnému šíření Misantropova talentu. Mezitím opatrovatel Cecílie přijde o všechny peníze a dostává se na mizinu - zbývá jediná možnost - využít nýnějšího blahobytu jejich někdejšího přítele Misantropa. Jean Dumil Misantropovi přislíbí svou dceru za manželku - ten je oslepen štěstím a zapomene na všechnu opatrnost. Z omylu ho vyvede až prozíravý aristokrat, který ho na intrikány upozorní.
{{endspoiler}}
 
{{Literární pahýl}}
 
[[Kategorie:Francouzské divadelní hry]]