Izraelské osady: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
aktualizováno |
||
Řádek 40:
== Právní status ==
[[Soubor:Residential buildings in Modi'in Illit.JPG|thumb|Zástavba v nejlidnatější izraelské osadě [[Modi'in Illit]] s
Oficiální izraelská pozice ohledně osad na Západním břehu Jordánu je, že tato sídla nenarušují práva zde usazených palestinských obyvatel, protože byla zřizována na státní nikoliv soukromé půdě. To ale zpochybňuje organizace Peace Now, která zveřejnila v roce 2006 studii, podle které 39 % plochy zaujímané izraelskými osadami na Západním břehu Jordánu leží na pozemcích, které původně patřily soukromým palestinským vlastníkům.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = New York Times
Řádek 99:
Izraelské osady se rozkládají nebo rozkládaly na všech územích, které [[Izrael]] obsadil v roce 1967:
* '''Západní břeh Jordánu''': osady zde byly zakládány hned od roku [[1967]] a existují zde do současnosti. S více než
{{Viz též|Judea a Samaří}}
Řádek 115:
== Rozdělení izraelských osad podle velikosti a administrativního statusu ==
Izraelské osady na Západním břehu Jordánu a na Golanských výšinách zahrnují menší sídla vesnického typu, která se sdružují do [[Oblastní rada (Izrael)|Oblastních rad]], středně velkých osad charakteru menších měst, která mají statut [[Místní rada (Izrael)|místních rad]] a z největších sídel městského typu se statutem [[Seznam měst v Izraeli|města]]. Největším městem mezi izraelskými osadami je [[Modi'in Illit]], kde k 31. prosinci
| vydavatel = ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]]
| titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII
| url = http://
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 2014-09-23}}</ref>
| datum přístupu = 2013-02-14}}</ref> Administrativní dělení ale vždy nekopíruje lidnatost osady. Například osada [[Ma'ale Efrajim]] s cca 1400 obyvateli má statut místní rady, zatímco [[Kochav Ja'akov]] s více než 6000 obyvateli tento status nemá. Osady ve Východním Jeruzalému mají status městských čtvrtí Jeruzalému. Některé z nich mají přes 40 000 obyvatel ([[Pisgat Ze'ev]] nebo [[Ramot (Jeruzalém)|Ramot]]).▼
▲
Menší osady se také dělí podle ekonomického charakteru, a to na [[kibuc]]y (vysoká míra kolektivní spolupráce), [[mošav]]y (nižší míra kolektivní spolupráce) a [[Společná osada|společné osady]] (bez hospodářské spolupráce mezi jednotlivými obyvateli).
Kromě oficiálních osad existují na Západním břehu Jordánu i neoficiální osady ([[outpost (Izrael)|"outposty"]]), které izraelská vláda neuznává jako samostatné obce a považuje je buď za pouhé čtvrti existujících "mateřských" osad (například osada [[Nofej Prat]] je považována za součást [[Kfar Adumim]]), nebo je
== Demografie ==
Řádek 133 ⟶ 135:
| url = http://www.cbs.gov.il/population/new_2010/table1.pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-30}}</ref> Díky tomu demografický význam této skupiny populace roste. Zatímco osady v pásmu Gazy zůstávaly po celou dobu své existence jen nepočetnými enklávami, osady na Západním břehu a izraelské čtvrti ve východním Jeruzalému jsou domovem desetitisíců lidí. Kombinovaná populace všech izraelských osad (včetně východního Jeruzalému) přesáhla okolo roku 2009 hranici 500 000 obyvatel. V roce 2009 zároveň počet osadníků na Západním břehu Jordánu přesáhl 300 000 (v roce 2013 350 000) a v některých územně kompaktních blocích tvoří Izraelci na Západním břehu etnickou většinu. Populace osad na Golanských výšinách sice zaznamenává nižší roční nárůsty, ale vzhledem k absenci arabského osídlení na většině plochy Golan má tamní osadnická populace etnickou převahu na celém území výšin (kromě [[Drúzové|druzských]] vesnic na severu).
Obyvatelstvo osad se liší ve své náboženské orientaci. Existují osady sekulárních obyvatel (například [[Ariel (město)|Ariel]]<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 162 ⟶ 164:
! [[Západní břeh Jordánu|Západní břeh]]
! [[Pásmo Gazy]]
! [[Východní Jeruzalém|vých. Jeruzalém]]
! [[Golanské výšiny|Golan. výšiny]]
! celkem
|-
Řádek 335 ⟶ 337:
|-
|'''2012'''
|341 400<ref>http://www.cbs.gov.il/shnaton65/download/st02_15x.xls, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2014, data k 31. 12. 2012.</ref>
|0
|n/a
|n/a
|'''n/a'''
|-
|'''2013'''
|356 500<ref>http://www.cbs.gov.il/shnaton65/download/st02_15x.xls, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2014, data k 31. 12. 2013.</ref>
|0
|n/a
Řádek 344 ⟶ 353:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
| |||