Zemský soud: Porovnání verzí

Odebrány 3 bajty ,  před 7 lety
m
gram.
m (duplicita)
m (gram.)
 
== Stavovský zemský soud ==
'''Český zemský soud''' se konstituoval mezi lety 1260–1270, až do roku 1402 k němu mohl podat žalobu na šlechtice i [[poddanství|poddaný]], od té doby byl ale přístupný pouze šlechtě. Zasedal čtyřikrát ročně v tzv. [[suché dny|suchých dnech]] neboli kvatembrech (''quatuor tempora'') na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] a jednalo se před ním zásadně ústně, ovšem už od počátku se o tom vedly písemné záznamy (''registra regalia''), které pak daly vzniknout [[zemské desky|zemským deskám]]. Král soudu sice předsedal, ale řídil ho [[zemský sudí]] (''iudex terrae''). Tím mohl být jen [[panský stav|pán]], stejně jako ostatní přísedící (''consules terre'', ''seniores terre''), zemským písařem už ale mohl být i nižší šlechtic. Počet přísedících, tzv. kmetů, se nejdříve ustálil na čísle 12 a pro soudní jednání jich muselo být přítomno alespoň sedm. Soud právo volně nalézal, rozhodoval volně s tím, že jednou rozhodnutá věc se stala vzorem pro další podobné případy, fungoval tedy na principu [[precedens|precedentů]]. Tím také tvořil [[zemské právo]]. Rozhodnutí zemského soudu, proti kterému nebylo odvolání (vůči [[Rada nad apelacemi|apelačnímu soudu]] disponoval privilegiem inapelačnosti, pouze v případě trestu smrti mohl panovník udělit milost), vykonával [[nejvyšší purkrabí]], který také mohl krále na soudu zastupovat. Finanční zájmy krále ale hájil nejvyšší komorník. Vedle většího zemského soudu působil i tzv. ''menší zemský soud'', kde zasedala nižší šlechta a který kromě projednávání sporů do hodnoty deseti [[hřivna|hřiven]] stříbra také vedl agendu zemských desekdesk.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hledíková
| jméno = Zdeňka
V průběhu 15. a 16. století zemský soud postupně ztrácel svůj původně prvořadý význam, zasedal už jen třikrát ročně a v letech 1440–1453 a 1467–1485 dokonce nezasedal vůbec. Původní volnost v nalézání práva mu navíc omezilo ''[[Vladislavské zřízení zemské]]''. Přesto se v této době rozšířil počet přísedících, pánů zůstalo 12, ale k nim přibylo osm [[rytíř]]ů, kteří do té doby mohli působit jen u menšího zemského soudu. Po vydání ''[[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]]'' se situace ještě více proměnila v neprospěch šlechty, nejvyšším soudcem se stal panovník, ústní jednání bylo nahrazeno písemným řízením, soud opustil precedenční právo a proti jeho rozhodnutí bylo možné podat revizi k [[česká dvorská kancelář|české dvorské kanceláři]].<ref> Hledíková (2005), s. 96, 97, 132</ref>
'''Moravský zemský soud''' založil [[Karel IV.]] v roce 1348, zasedal střídavě v [[Olomouc]]i a v [[Brno|Brně]], protože navazoval na tamní dřívější [[cúda|cúdy]]. Vzhledem k tomu byly vedeny i dvě řady [[moravské zemské desky|moravských zemských desekdesk]]. Panovníka jako předsedu soudu zastupoval [[moravský zemský hejtman|zemský hejtman]], řízení ovšem také vedl zemský sudí, původně v každém městě jeden. Počet přísedících zpočátku ustálen nebyl, v průběhu doby bylo určeno 14 míst pro pány a šest pro nižší šlechtu. Zasedání se kromě příslušných [[zemské úřady|zemských úředníků]] účastnil i olomoucký biskup. Soudní pravomoc byla obdobná jako u českého zemského soudu, rozšířená nicméně o záležitosti [[odúmrť|odúmrtí]], které v Čechách vyřizoval [[dvorský soud]]. Působil zde i stejný menší zemský soud. Po roce 1642 už zasedal jen v Brně.<ref> Hledíková (2005), s. 56, 97</ref>
 
== Pozdější zemské soudy ==
Za [[Karel VI.|Karla VI.]] i nadále působily zemské soudy v Praze a v Brně, nešlo již ale o stavovské soudy šlechty, byly to zeměpanské soudy organizované na [[byrokracie|byrokratickém]] základě. Stále nicméně soudily privilegované osoby, ve své pravomoci měly prvoinstanční civilní agendu týkající se především šlechty, duchovenstva, královských měst nebo klášterů a agendu zemských desekdesk. Český se skládal z prezidenta, jímž byl nejvyšší sudí, viceprezidenta a 16 radů, u moravského byl předsedou také nejvyšší zemský sudí, zastupoval jej ale nejvyšší zemský písař, který byl i jedním z deseti soudních radů. Působilo zde také osm, resp. čtyři sekretáři a další pomocný personál. Kromě nich existovaly i čtyři ''knížecí zemské soudy'' v Opavě, Těšíně, Bílsku a na Jánském vrchu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schelleová
| jméno = Ilona