Verze z 19. 7. 2014, 18:26 editovat 194.213.53.196 (diskuse) Doplnění současnosti PL/I (Miloslav Ponkrác) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 9. 2014, 16:18 editovat zrušit editaci Roman3349Bot (diskuse \| příspěvky) 2 767 editací Odstranění neexistrujících odkazů a oprava infoboxu značka: přepnuto z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox programovací jazyk \|název = PL/I \|logo = \|~~jazyk~~paradigma = [[imperativní programování\|imperativní]], [[strukturované programování\|strukturovaný]] \|vznik = [[1964]] \|autor = [[Hursley Laboratories]] \|~~firma~~vývojář = [[International Business Machines\|IBM]] \|poslední_verze = ~~\|latest release version =~~ \|datum_poslední_verze = ~~\|latest release date =~~ \|poslední_testovací_verze = ~~\|typing =~~ \|datum_poslední_testovací_verze = ~~\|implementations =~~ \|typování = \|jazyky = [[PL/M]], [[XPL]], [[PL/P]], [[PL/C]], [[IBM PL/S\|PL/S]], [[PL/AS]], [[PL/X]], PL/8, [[EPL]]▼ \|implementace = \|influenced_by = [[COBOL]], [[Fortran]], [[ALGOL]], ▼ \|~~influenced~~dialekty = ▲\|~~influenced_by~~ovlivněno = [[COBOL]], [[Fortran]], [[ALGOL]], ▲\|~~jazyky~~ovlivnil = [[PL/M]], [[XPL]], [[PL/P]], [[PL/C]], [[IBM PL/S~~\|PL/S]]~~, [[PL/AS]], [[PL/X]], PL/8, [[EPL]] \|operační_systém = \|licence = \|web = }} '''PL/I''' (anglická výslovnost /piːˌɛlˈwʌn/, v překladu „Programovací jazyk jedna“) je v [[Informatika\|informatice]] [[Imperativní programování\|imperativní]] [[programovací jazyk]] navržený pro vědecké, technické a obchodní aplikace. Jedná se o jeden z prvních vyšších programovacích jazyků, který byl použit v různých akademických, obchodních a průmyslových odvětvích. Byl vytvořen v [[60. léta 20. století\|60. letech 20. století]] a je stále aktivně používán. Hlavní doménou programovacího jazyka PL/1 je zpracování [[Data\|dat]], podpora [[rekurze]] a [[Strukturované programování\|strukturovaného programování]]. [[Syntaktická analýza\|Syntaxe]] jazyka je podobná [[angličtina\|angličtině]], což je vhodné pro popisování složitých [[Abstraktní datový typ\|datových struktur]] a disponuje širokou škálou [[Funkce (programování)\|funkcí]] pro jejich kontrolu a zpracovaní. == Historie == Programovací jazyk PL/I byl vyvinut společností [[IBM]] v jeho [[Hursley Laboratories]] ve [[Spojené království\|Velké Británii]] jako součást vyvíjeného systému [[IBM System/360]] (představen v roce [[1964]]). Na vývoji programovacího jazyka pracovalo ve Velké Británii i mnoho [[programátor]]ů ze [[Spojené státy americké\|Spojených států amerických]], protože společnost IBM je americkou [[firma\|firmou]]. Společnost IBM měla v té době problémy s několika neslučitelnými [[platforma (informatika)\|platformami]], jako byly například [[server]]y a sálové počítače ([[mainframe]]) pro různé účely. Kromě toho byly některé modely navrženy pro obchodní účely a jiné zase pro vědecké. Cílem bylo vyvinout jednu řadu navzájem kompatibilních modelů, které by nahradily všechny předchozí modely, a které by mohly být použity jak pro komerční účely, tak pro vědecké účely. V té době používali obchodní [[uživatel]]é [[programovací jazyk]] [[Cobol]], zatímco ve vědeckých kruzích se používal [[programovací jazyk]] [[Fortran]]. Cílem PL/I tedy bylo vypracovat jednotný jazyk, který by umožňoval pracovat v obou těchto sférách. Dalším cílem bylo doplnit strukturované programovací [[konstrukce]] odvozené z [[ALGOL]]u, které [[COBOL]] ani [[Fortran]] nepodporovaly. Vývoj probíhal v [[1960\|60. letech]] [[20. století]], přestože programovací jazyk PL/1 neměl až tak velkou a širokou popularitu. Získal svoje významné využití v obchodní sféře ve zpracování dat. Vzniklo několik [[Verze\|verzí]] tohoto programovacího jazyka. Jedním z nich je například [[PL/S]]. V IBM použili tento jazyk pro [[programování]] [[operační systém\|operačního systému]] u [[MVS]] na počátku [[70. léta 20. století\|70. letech 20. století]]. U verze [[PL/8]] - osmička v názvu značí, že se z 80% skládal z původního PL/1. Tato verze byla použita firmou IBM jako nástroj pro vývoj [[software\|softwaru]], který byl navržen pro [[AS/400]]. Dále se používal v leteckém průmyslu pro on line [[rezervační systém\|rezervace]] v systému [[Sabre]]. Původně byl psaný v ~~[[Assembler 7090\|~~Assembleru 7090]]. [[PI/8]] se používal jak pro sálové počítače, také pro servery. Existují však i verze PL/1 pro [[DOS]], [[Microsoft Windows]], [[AIX]], [[OpenVMS]] a [[Unix\|UNIX]]. == Ukázka programu == Řádek 38 ⟶ 42: == Externí odkazy == * [http://www.kednos.com/ Kednos PL/I] for [[Hewlett-Packard\|HP]] [[OpenVMS]] [[VAX]] and [[DEC Alpha\|Alpha]] * [http://www-306.ibm.com/software/awdtools/pli/ IBM PL/I] for [[IBM mainframe]], [[Linux on zSeries]] and [[Microsoft Windows\|Windows]] * [http://www.users.bigpond.com/robin_v/resource.htm PL/I Resources] * [http://home.nycap.rr.com/pflass/pli.htm PL/I home]

PL/I: Porovnání verzí