Dobřenští z Dobřenic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
rozšíření hesla - členové rodu, přesuny odstavců |
||
Řádek 6:
| země = České království
| mateřská dynastie = [[Dobřenští]]
| tituly = Vladykové, hrabata
| zakladatel = Jan z Dobřenic
| mýtický zakladatel=
Řádek 21:
== Historie ==
[[Soubor:Potštejnský zámek.jpg|náhled|[[Zámek Potštejn]]]]
První zmínky o členech rodu pocházejí ze [[14. století]] a objevuje se v nich Jan, vlastník Dobřenic a [[Kratonohy|Kratonoh]] vešel ve známost jako dobrý hospodář a chovatel koní. V [[15. století]] se rozčlenili na čtyři linie, které se v průběhu let buď dále dělily nebo zanikly. Většina příslušníků rodu se věnovala vojenské kariéře, například Antonín se stal podmaršálkem a roku [[1869]], několik dalších Dobřenských působilo jako krajští hejtmané. Kromě rodinných statků drželi i [[Potštejn]], [[Chotěboř]] i několik panství mimo východní Čechy. Jan Oldřich i jeho syn Bohuslav Bedřich pracovali v [[Braniborsko|braniborských]] službách, Bohuslav Bedřich velel vojsku táhnoucímu na pomoc obležené [[Vídeň|Vídni]] roku [[1683]], právě on byl povýšen do panského stavu, avšak po jeho smrti, když nezanechal potomků, jeho větev vymřela. V [[17. století]] povýšili do panského stavu, roku [[1906]] dokonce do hraběcího. Ve [[20. století]] se vdala [[Alžběta Dobřenská z Dobřenic|Alžběta Dobřenská]] za Petra, prince Orléans Braganza. Potomci dosud žijí, v [[Restituce|restitucích]] jim vrátili například zámek [[Chotěboř]]. ▼
[[Soubor:Chotěboř 154.jpg|thumb|[[Zámek Chotěboř]]]]
▲První zmínky o členech rodu pocházejí ze [[14. století]] a objevuje se v nich Jan, vlastník Dobřenic a [[Kratonohy|Kratonoh]] vešel ve známost jako dobrý hospodář a chovatel koní. V [[15. století]] se rozčlenili na čtyři linie, které se v průběhu let buď dále dělily nebo zanikly. Většina příslušníků rodu
V [[17. století]] povýšili do panského stavu, roku [[1906]] dokonce do hraběcího. Ve [[20. století]] se vdala [[Alžběta Dobřenská z Dobřenic|Alžběta Dobřenská]] za Petra, prince [[Orléans-Braganza |orléanského z Braganzy]].
V roce [[1781]] pořádal hradecký hejtman Václav Petr v Dobřenicích oslavu tisícileté historie svého rodu. Dopustil se tak omylu, když čerpal z [[Václav Hájek z Libočan|Hájkovy]] [[Hájkova kronika|Kroniky české]] z roku [[1541]], ve které kronikář tvrdil, že rod pochází z roku [[781]].▼
▲V roce [[1781]] pořádal hradecký hejtman Václav Petr v Dobřenicích oslavu tisícileté historie svého rodu. Dopustil se tak omylu, když čerpal z
26. února 1912 jako jediní ze 64 hraběcích rodů získali Dobřenští dědičné místo v [[Panská sněmovna|Panské sněmovně]], horní komoře [[Říšská rada|Říšské radě]] [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]].
== Panství ==
Dobřenští drželi panství [[Chotěboř]], [[Plandry]] a [[Potštejn]]. Před [[První světová válka|první světovou válkou]] sloužil jejich zámek v Potštejně jako kulturní centrum, které navštívili mj. např. [[Rainer Maria Rilke]] nebo [[Karl Kraus]].
Po druhé světové válce, roku 1945 byla rodina vyvlastněna. Po [[Sametová revoluce|pádu komunismu]] roku 1989 získala rodina zpět v [[Restituce|restitucích]] pozemky a zámek [[Chotěboř (zámek)|Chotěboř]]. Někteří členové rodu se sem přestěhovali zpět.
== Někteří členové rodu ==
[[Soubor:Elisabeth_Dobrzensky_Dobrzenicz.jpg|thumb|left|Hraběnka Alžběta Dobřenská z Dobřenic (1875–1951)]]
* [[Antonín Dobřenský z Dobřenic|Antonín svobodný pán Dobřenský z Dobřenic]] (21. března 1807 - 30. srpna 1869), důstojník, 2. října 1858 dosáhl hodnosti [[c. k.]] [[generálmajor]]a, 20. července 1865 byl penzionován jako c. k. [[polní podmaršálek]].<ref name="oesta">http://www.oesta.gv.at/DocView.axd?CobId=23130</ref>
* Anna Alžběta Dobřenská z Dobřenic (1852–1913), vdaná za [[Bedřich Vilém z Ysenburgu a Büdingenu|Bedřicha Viléma z Ysenburgu a Büdingenu]].
* Alžběta hraběnka Dobřenská z Dobřenic (1875–1951), vdaná za prince Petra de Alcantara d’Orléans-Bragança (1875–1940), hlavu portugalského královského rodu [[Dynastie Orléans-Braganza|Orléans-Braganza]].
== Erb ==
V původním znaku se nacházel čáp, údajně podle pověsti, ve které předek rodu byl v tureckém zajetí a čáp, jenž v létě létal do jeho domova, mu pomohl k návratu zpět. Po povýšení do
== Příbuzenstvo ==
Sňatky se spojili s [[Haugwitzové|Haugvici]], [[Dohalští z Dohalic|Dohalskými]], [[Harbuval-Chamaré|Chamaré]], [[Pachtové z Rájova|Pachty z Rájova]], [[Páni z Bubna|pány z Bubna]].
== Související články ==
| |||