Thurn-Taxisové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
m →‎Historie: fixlink
Řádek 9:
V 16. století získali právo provozovat poštovnictví. František zřídil v roce [[1516]] první poštovní spoj mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Brusel]]em. Jeho syn Bernard spravoval pošty v Německu a [[Španělské Nizozemí|španělském Nizozemí]]. V té době povýšili do [[panský stav|panského stavu]].
 
Jako první do [[Čechy|Čech]] dorazil František, který měl čtyři syny, z nichž nejznámějším se stal [[Jindřich Matyáš Thurn]] ([[1567]]-[[1640]]). Vychovali jej v [[římskokatolická církev|katolické víře]], v dospělosti přestoupil k [[Protestantismus|protestantskému náboženství]]. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce [[1609]] se stal velitelem [[české stavovské povstání|stavovského vojska]]. Po [[druhá pražskáPražská defenestrace (1618)|pražské defenestraci]] jej jmenovali direktorem a vrchním [[velitel]]em stavovského vojska. Bojoval v jižních Čechách, porazil císařskou armádu u [[Vídeň|Vídně]]. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]]. Po porážce utekl s [[Fridrich Falcký|Fridrichem Falckým]], válčil v [[Dánsko|dánských]] a [[švédsko|švédských]] službách. [[Albrecht z Valdštejna]] jej zajal v [[Bitva u Stínavy|bitvě u Stínavy]], ale propustil jej. Záhy poté Jindřich Matyáš v [[Emigrace|emigraci]] zemřel.
 
V [[17. století]] získali i [[hrabě]]cí titul. V roce [[1681]] povýšil Eugen Alexandr do [[kníže]]cího stavu.