Wikipedista:David Kennedy/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pozadí: + |
m →Pozadí: opr |
||
Řádek 85:
}}</ref> V červenci [[1908]] proběhl s podporou strany [[Jednota a Pokrok]] (Mladoturci) převrat, který ukončil osmanský [[absolutismus]] a nastolil ústavní systém. Radikální Mladoturci hlasájící [[panturkismus]] však v arménské menšině spatřovali přílišné nebezpečí a překážku pro prosazení jejich ideologie.<ref name="genocidyxx" /> Roku 1909 tedy v [[Kilíkie|Kilíkii]] došlo na popud strany Jednota a Pokrok ke zmasakrování 30 000 Arménů.<ref name="genocidyxx" />
Dne [[2. listopad]]u [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[první světová válka|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Tentýž den vyhlásil turecký ministr války [[Enver paša]] [[džihád]], nebo-li svatou válku všem „nevěřícím“ v rámci Osmanské říše.<ref name="kronika187
| příjmení = ▼
| jméno = ▼
| odkaz na autora = ▼
| titul = Kronika 20. století ▼
| url = ▼
| vydavatel = Fortuna print▼
| místo = Praha▼
| rok = 2000▼
| počet stran = 1568▼
| kapitola = ▼
| isbn = 807321069X▼
| jazyk = ▼
}}</ref> Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla u [[Šarikamiš]]e zničena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že právě oni byli příčinou turecké porážky.<ref name="genocide">{{Citace monografie
| příjmení = Hovannisian
| jméno = Richard G
Řádek 129 ⟶ 143:
| isbn = 9780191640766
| jazyk = anglicky
}}</ref> bylo ještě v ten samý den v Konstantinopoli pozatýkáno na 600 osob arménské inteligence, z nichž velká část bylo později zavražděna.<ref name="kronika183">Kronika 20. století, str. 183</ref> Z bývalých trestanců byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. [[čete]]. Tato komanda od května 1915 [[deportace|deportovala]] členy [[Arménská revoluční federace|Arménské revoluční federace]] spolu s tisíci dalších zástupců arménské inteligence z východních provincií směrem k internačnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]].<ref name="kronika187" /> Většina z transportovaných nepřežila.<ref>Üngör, str. 89</ref> Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do táboru [[Dajr az-Zór]]<ref>Üngör, str. 95</ref> v [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Dne 10. června 1915 pak bylo například v roklině Kemach povražděno tureckými vojáky přibližně 25 000 Arménů.<ref name="kronika187" /> Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout.<ref name="kronika187" />▼
▲ | příjmení =
▲ | jméno =
▲ | odkaz na autora =
▲ | titul = Kronika 20. století
▲ | url =
▲ | vydavatel = Fortuna print
▲ | místo = Praha
▲ | rok = 2000
▲ | počet stran = 1568
▲ | kapitola =
▲ | strany = 183
▲ | isbn = 807321069X
▲ | jazyk =
▲}}</ref> Z bývalých trestanců byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. [[čete]]. Tato komanda od května 1915 [[deportace|deportovala]] členy [[Arménská revoluční federace|Arménské revoluční federace]] spolu s tisíci dalších zástupců arménské inteligence z východních provincií směrem k internačnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]].<ref name="kronika187" /> Většina z transportovaných nepřežila.<ref>Üngör, str. 89</ref> Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do táboru [[Dajr az-Zór]]<ref>Üngör, str. 95</ref> v [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Dne 10. června 1915 pak bylo například v roklině Kemach povražděno tureckými vojáky přibližně 25 000 Arménů.<ref name="kronika187" /> Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout.<ref name="kronika187" />
Po uzavření [[Mudroské příměří|Mudroského příměří]] byla alespoň část pachatelů Arménské genocidy z řad Mladoturků postavena před soudní tribunál konaný v Konstantinopoli roku 1919 a odsouzena k [[trest smrti|trestu smrti]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| |||