Wikipedista:David Kennedy/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Pozadí: mezisave
Řádek 85:
}}</ref> V červenci [[1908]] proběhl s podporou strany [[Jednota a Pokrok]] (Mladoturci) převrat, který ukončil osmanský [[absolutismus]] a nastolil ústavní systém. Radikální Mladoturci hlasájící [[panturkismus]] však v arménské menšině spatřovali přílišné nebezpečí a překážku pro prosazení jejich ideologie.<ref name="genocidyxx" /> Roku 1909 tedy v [[Kilíkie|Kilíkii]] došlo na popud strany Jednota a Pokrok ke zmasakrování 30 000 Arménů.<ref name="genocidyxx" />
 
Dne [[2. listopad]]u [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[první světová válka|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Tentýž den vyhlásil turecký ministr války [[Enver paša]] [[džihád]], nebo-li svatou válku všem „nevěřícím“ v rámci Osmanské říše.<ref name="kronika187">Kronika 20. století, str. 187</ref> Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla u [[Šarikamiš]]e zničena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že právě oni byli příčinou turecké porážky.<ref name="genocide">{{Citace monografie
| příjmení = Hovannisian
| jméno = Richard G
Řádek 99:
| isbn = 9781412835923
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>Ternon, str. 154</ref> Politické hnutí [[Mladoturci]] tak začalo připravovat genocidu proti arménskému lidu.<ref name="genocide" /> První úder byl namířen proti Arménům ve službách turecké armády, kteří byli odzbrojeni a v masovém měřítku postříleni.<ref name="kronika187" />
 
Na základě nařízení [[Osmanská říše|osmanského]] ministra vnitra Mehmeda TalaataTalata [[paša|pašiPaši]] ze dne 24. dubna 1915<ref name="oxfordvraždy">{{Citace monografie
| příjmení = Sifakis
| jméno = Carl
| odkaz na autora =
| titul = Encyklopedie politických vražd a atentátů
| url =
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 222
| kapitola =
| strany = 187
| isbn = 80-7033-527-0
| jazyk =
}}</ref><ref name="oxford">{{Citace monografie
| příjmení = Üngör
| jméno = Ugur Ümit
Řádek 115 ⟶ 129:
| isbn = 9780191640766
| jazyk = anglicky
}}</ref> bylo ještě tentýžv ten samý den v Konstantinopoli pozatýkáno na 600 osob arménské inteligence, z nichž velká část bylo později zavražděna.<ref name="kronika">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 126 ⟶ 140:
| počet stran = 1568
| kapitola =
| strany = 183
| isbn = 807321069X
| jazyk =
}}</ref> Z bývalých trestanců byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. [[čete]]. Tato komanda od května 1915 [[deportace|deportovala]] členy [[Arménská revoluční federace|Arménské revoluční federace]] spolu s tisíci dalších zástupců arménské inteligence z východních provincií směrem k internačnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]],.<ref aname="kronika187" to XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX/> Většina z nich tento transporttransportovaných nepřežila.<ref>Üngör, str. 89</ref> Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do táboru [[Dajr az-Zór]]<ref>Üngör, str. 95</ref> v [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. aDne pokud10. ičervna to1915 přežili,pak vyhnalibylo jenapříklad dov pouště,roklině kdeKemach nemělipovražděno nejmenšítureckými šanci,vojáky nebopřibližně je25 zaživa000 upáliliArménů.<ref name="kronika187" /> Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout.<ref name="kronika187" />
}}
 
Z bývalých trestanců byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. [[čete]]. Tato komanda od května 1915 [[deportace|deportovala]] členy [[Arménská revoluční federace|Arménské revoluční federace]] spolu s tisíci dalších zástupců arménské inteligence z východních provincií směrem k internačnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]], a to XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX Většina z nich tento transport nepřežila.<ref>Üngör, str. 89</ref> Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do táboru [[Dajr az-Zór]]<ref>Üngör, str. 95</ref> v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili.
 
Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout. Byli to hlavně obyvatelé provincie [[Vanská provincie|Van]] a ti, kteří uprchli během transportu do [[Istanbul]]u. Své útočiště našli v [[Egypt]]ě, [[Sýrie|Sýrii]] nebo na [[Kypr]]u.
 
Po uzavření [[Mudroské příměří|Mudroského příměří]] byla alespoň část pachatelů Arménské genocidy z řad Mladoturků postavena před soudní tribunál konaný v Konstantinopoli roku 1919 a odsouzena k [[trest smrti|trestu smrti]].<ref>{{Citace elektronické monografie