Wikipedie

Čejka chocholatá: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m řádková verze {{Commons}}; kosmetické úpravy
Doplnění článku
Řádek 2:
| barva = pink
| jméno = Čejka chocholatá
| obrázek = Northern -Lapwing new-Vanellus-vanellus.jpg
| popis obrázku = Čejka chocholatá (samec)
| šířka obrázku = 225px245px
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
Řádek 16:
| rod = [[čejka]] (''Vanellus'')
| binomické jméno = Vanellus vanellus
| druh popsal = [[Carl Linné|LinnéLinnaeus]], [[1758]]
}}
[[Soubor:KievitsnestKievit (Vanellusin vanellus)de sneeuw-4961719.jpgwebm|thumb|HnízdoHejno čejek chocholatých sv vejcizimě]]
'''Čejka chocholatá''' (''Vanellus vanellus'') je [[PtáciMonotypický taxon|ptákmonotypický]] zdruh [[ČeleďBahňáci|čeledibahňáka]] z [[kulíkovitíČeleď|kulíkovitýchčeledi]], která spolu s dalšími čeleděmi patří do [[řád (biologie)kulíkovití|řádu]] [[dlouhokřídlí]], konkrétněji do podřádu [[bahňácikulíkovitých]] (CharadriiCharadriidae).
 
== Popis ==
 
Zavalitý pták velikosti [[holub]]a, o délce těla 28–31 cm, rozpětí [[křídlo|křídel]] 82–87 cm a hmotnosti 128–330 g. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními. Zobák krátký, v zátylku typická úzká chocholka. Za letu se i z velké dálky pozná podle pomalého plácavého mávání zespodu bílými a shora černými křídly. V létě se samec od samice liší delší chocholkou a sytě černým zbarvením krku a tváří (u samice s bílým skvrněním), za letu má také širší a kulatější konce křídel. V zimě mají obě pohlaví větší bílé pole pod zobákem a šupinatou kresbu na svrchní straně těla (způsobenou béžovými lemy na špičkách per). Mladý pták je podobný dospělému v zimě, má však výrazně kratší chocholku a světlé lemy per jsou u něj úplné (ne jen na špičkách per), na svrchní straně těla tak tvoří výraznější vroubkovanou kresbu.<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref><ref name="hbw">Piersma, T. & Wiersma, P. (1996): Family Charadriidae (Plovers). ''In'': del Hoyo, J.; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): ''Handbook of Birds of the World (Vol.3: Hoatzin to Auks)''. Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-20-7</ref>
Pták přibližně velikosti [[holub]]a, o váze 130 - 330 g, délce těla 28 - 31 cm a rozpětí [[křídlo|křídel]] 82 - 87 cm. Zbarvení je podobné u obou pohlaví, hřbet a křídla mají kovově zelenavé zbarvení. Na rozdíl od [[samec|samce]] má [[samice]] na hrudi bílou pásku. Vztyčitelná chocholka na [[hlava (anatomie)|hlavě]] dala [[Druh (biologie)|druhu]] [[druhový přívlastek]]. Mláďata jsou zbarvena více do hněda, aby byla více chráněna před zraky [[predátor]]ů.
===Hlas===
Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků.
== Rozšíření ==▼
 
Druh s palearktickým typem rozšíření, obývající [[Evropa|Evropu]], část [[Asie]] ([[Turecko]], jižní a východní [[Sibiř]], [[Mongolsko]], [[Čína|Čínu]]) a severozápad [[Afrika|Afriky]]. Převážně tažný pták, s výjimkou některých populací na západě Evropy a na jihu, které jsou patrně stálé.<ref name="hudec"/>
== Způsob života ==
 
===Výskyt v ČR===
Typickým prostředím čejky chocholaté jsou [[mokřad]]ní [[Louka|louky]] a [[Pole (zemědělství)|pole]], zároveň preferuje spíše otevřená prostranství a nepříliš hustou [[vegetace|vegetací]]. Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků. Pohybuje se chůzí po zemi, zároveň je to obratný letec, jehož svatební lety se vyznačují množstvím rychlých obratů a prudkých stoupání. Zpravidla žijí v párech, případně ve skupině několika párů. ▼
V [[EvropaČesko|ČR]] hnízdí na většině území, částhlavně [[Asie]]v ([[Turecko]]nížinách, jižnís avyšší východnínadmořskou [[Sibiř]],výškou [[Mongolsko]],se [[Čína]]),početnost severozápadsnižuje. [[Afrika|Afriky]]Po nárůstu stavů koncem 50. Vlet [[Česko|ČR]]20. jejístoletí, spojeného se vznikem nových hnízdišť a přechodem k hnízdění v polích, se celková početnost od 70. let prudce klesá,snižuje. zatímcoZatímco ještě v 80. letech uv násČR hnízdilo 20.000 -000–40 40.000 párů, v současnéletech době1995–97 se odhaduje počet hnízdících párů odhadoval na 8.5007000–10 000.<ref name="hudec"/><ref>http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1523 Zpráva o dramatickém úbytku čejky chocholaté a skřivana polního na stránkách [[Česká společnost ornitologická|České společnosti ornitologické]]</ref>▼
 
Přílet na hnízdiště začíná již v únoru, vrcholí v březnu a končí v průběhu dubna, odlet probíhá od srpna do prosince.<ref name="hudec"/>
== Hnízdění ==▼
== Prostředí ==
[[Hnízdění]] začíná již koncem [[březen|března]]. [[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] se nachází v důlku v zemi, který hloubí sameček jako součást [[tokání|toku]], a je vystláno suchou [[tráva|travou]]. Jako místo pro hnízdění si čejky chocholaté vybírají mokré louky a pole, proto jsou často zničena polnohospodářskou technikou, což se negativně podepisuje na početnosti tohoto druhu. Samice snáší zpravidla 4 [[vejce]], jejich [[inkubace]] trvá necelý měsíc. Zatímco o zahřívání vajec se stará hlavně samice, o mláďata se starají oba rodiče. Po 5 - 6 týdnech začínají mláďata létat. Na přelomu léta a podzimu odlétají [[střední Evropa|středoevropské]] čejky na [[zimoviště]] v jihozápadní [[Evropa|Evropě]] a severozápadní [[Afrika|Africe]]. Tamní [[populace]] se nestěhují.
 
▲Typickým prostředím čejky chocholaté jsou [[mokřad]]ní [[Louka|louky]] a [[Pole (zemědělství)|pole]], zároveň preferuje spíše otevřená prostranství as nepříliš hustou [[vegetace|vegetací]]. Hlasové projevy se skládají převážně z varovných výkřiků. Pohybuje se chůzí po zemi, zároveň je to obratný letec, jehož svatební lety se vyznačují množstvím rychlých obratů a prudkých stoupání. Zpravidla žijí v párech, případně ve skupině několika párů.
== Potrava ==▼
 
▲== Hnízdění ==
Potravu tvoří zejména [[pavouci]], [[měkkýši]], [[hmyz]] a jeho [[larva|larvy]], části [[Rostliny|rostlin]], další drobní [[živočichové]].
[[Soubor:Kievitsnest (Vanellus vanellus).jpg|thumb|Hnízdo s vejci]]
Žije v [[Monogamie|monogamii]], občas se vyskytují i případy [[polygynie]] (1 samec a 3 samice). Hnízdí obvykle ve společenstvích několika párů, z nichž si každý hájí svůj hnízdní revír. Tok probíhá nejprve v letu, kdy je doprovázen výraznými hlasovými projevy, později se přesouvá na zem, kde dochází k hrabání několika mělkých jamek o průměru zhruba 12 cm představujících základy hnízdních kotlinek. Hnízdo je na málo zarostlých nebo vysečených místech, obvykle nehojně vystláno stébly a suchými rostlinami.
 
Hnízdí jen jednou ročně od února do června, v případě zničení snůšky jsou velmi častá náhradní hnízdění. Samice snáší zpravidla 4 žlutohnědá nebo olivově žlutohnědá, červenohnědě až černě skvrnitá [[vejce]] o rozměrech 46,64 x 33,32 mm a průměrné hmotnosti 23,45 g. Snášena jsou denně, obden nebo s přestávkou jednoho i více dnů, sezení začíná od snesení posledního nebo předposledního vejce. [[Inkubace]] trvá zpravidla 24 dnů, za špatného počasí i déle. Sedí oba ptáci, samice více než samec. V ČR bylo ze 188 snůšek zničeno 34 (18 %), z toho 10 polními pracemi a 9 zaplavením, u zbylých nebyla příčina zjištěna. Mláďata opouštějí hnízdo během 1–2 dnů a zahřívána i krmena jsou oběma rodiči. V případě ohrožení se tisknou k zemi a spoléhají na maskovací zbarvení. Snůšku i mláďata chrání také dospělí ptáci vytrvalými střemhlavými nálety doprovázenými hlasitým křikem. Tento způsob aktivní ochrany se jeví jako efektivní zvláště v místech s větším množstvím párů, kde se s jeho pomocí daří odehnat i větší šelmy. Vzletnosti dosahují ve stáří 33 dnů, rodiny se poté slučují do hejn. Pohlavní dospělosti dosahují ve stáří 1 roku. Nejvyšší známý věk u kroužkovaného ptáka přesahuje 16 let.<ref name="hudec"/>
▲== Rozšíření ==
 
▲== Potrava ==
▲[[Evropa]], část [[Asie]] ([[Turecko]], jižní a východní [[Sibiř]], [[Mongolsko]], [[Čína]]), severozápad [[Afrika|Afriky]]. V [[Česko|ČR]] její početnost prudce klesá, zatímco v 80. letech u nás hnízdilo 20.000 - 40.000 párů, v současné době se odhaduje počet hnízdících párů na 8.500.<ref>http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1523 Zpráva o dramatickém úbytku čejky chocholaté a skřivana polního na stránkách [[Česká společnost ornitologická|České společnosti ornitologické]]</ref>
 
Potravu tvoří hlavně [[hmyz]] a jeho [[larva|larvy]], dále [[pavouci]], [[korýši]], [[měkkýši]] a jiní drobní [[živočichové]], v nepatrné míře též části [[Rostliny|rostlin]].
 
== Ocenění ==
* [[Česká společnost ornitologická]] -– Pták roku 1995
==Odkazy==
== Externí odkazy ==▼
== =Reference ===▼
<references />▼
===Literatura===
* Dungel J., Hudec K.:''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha, 2001.▼
* Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: ''Svět zvířat IV - Ptáci(1)''. Albatros, Praha, 1998.▼
▲=== Externí odkazy ===
* {{Wikidruhy|taxon=Vanellus vanellus}}
* {{Commons|Vanellus vanellus}}
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/bahnaci/_zprava/16946 hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den]
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8626/ BioLib]▼
▲== Reference ==
* [http://www.cso.cz/cejka.html Čejka chocholatá na webu ČSO]▼
▲* Dungel J., Hudec K.:''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha, 2001.
* [http://www.vesmir.cz/clanek/cejka-chocholata-ptak-roku-95 Vesmír.cz]▼
▲* Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: ''Svět zvířat IV - Ptáci(1)''. Albatros, Praha, 1998.
 
▲<references />
▲* http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8626/
* http://www.naturfoto.cz/cejka-chocholata-fotografie-81.html
▲* http://www.cso.cz/cejka.html
▲* http://www.vesmir.cz/clanek/cejka-chocholata-ptak-roku-95
{{Pahýl}}
{{Pták roku v České republice}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Čejka_chocholatá“