Datel černý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění rozšíření a rozmnožování. Zdroj: http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=760 značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění článku, sloučení dvou kapitol o rozmnožování do jedné |
||
Řádek 15:
| rod = [[Dryocopus|datel]] (''Dryocopus'')
| binomické jméno= Dryocopus martius
| druh popsal= ([[Carl Linné|
| mapa rozšíření = Dryocopus martius distr.PNG
| popis mapy = Mapka s rozšířením (zeleně)
}}
}}{{commons|Dryocopus martius}}▼
'''Datel černý''' (''Dryocopus martius'') je
==Taxonomie==
Rozlišují se 2 [[poddruh]]y:<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref>
* ''D. m. martius'' (Linnaeus, 1758) – většině Evropy a Asie
* ''D. m. khamensis'' (Buturlin, 1909) – pohoří západní [[Čína|Číny]] a [[Tibet]]u
== Popis ==
V letu se ozývá zvučným „kri kri kri“, vsedě pronikavým „kliééé“. Jarní bubnování je hlasité, oproti strakapoudům poněkud pomalejší, přednášené ve výbušných sériích dlouhých 1,75–3 sekundy (samec bubnuje déle než samice).<ref name="hudec"/><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>
Druh s [[Palearktická oblast|palearktickým]] typem rozšíření. Areál sahá od severního [[Španělsko|Španělska]] a [[Skandinávie]] až po východní [[Sibiř]] a [[Japonsko]]. Stálý pták. V minulosti se rozšíření v Evropě značně měnilo v souvislosti s odlesňováním a následným zaváděním jehličnatých monokultur.<ref name="hudec"/> Celoevropská populace nyní čítá více než 740 tisíc párů a je považována za stabilní.<ref>{{citace monografie|příjmení=Buefield|jméno=I.|příjmení2=Bommel|jméno2=F. van|titul=Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status|vydavatel=BirdLife International|rok=2004|místo=Cambridge|rok=2004|isbn=978-0946888535|url=http://www.birdlife.org/datazone/userfiles/file/Species/BirdsInEuropeII/BiE2004Sp708.pdf}}</ref>
===Výskyt
V [[Česko|ČR]] hnízdí na celém území, hlavně v pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–89 odhadnuta na 3–6 tisíc párů, v období let [[2001]]–[[2003|03]] na 4–8 tisíc párů.<ref name="hudec"/><ref>[[Karel Šťastný|Šťastný, K.]], [[Vladimír Bejček|Bejček, V.]], [[Karel Hudec|Hudec, K.]], [[2006]]: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice'', [[Praha]], [[Aventinum]].</ref>
==Prostředí==
Vyskytuje se ve starých borových, smíšených a bukových lesích.<ref name="svensson"/>
== Hnízdění==
Hnízdí jednotlivě, [[Monogamie|monogamně]]. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Tok začíná již v polovině února a provází ho časté bubnování a volání. Hnízdo je v dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř, v ČR nejčastěji v buku, jedli a borovici ve výšce 8-12 m. Vytesání nového hnízda trvá 10–28 dnů a podílí se na něm obvykle jen samec. Hotová dutina je hluboká 47–57 cm a široká 12–20 cm, s okrouhlým nebo svisle oválným vletovým otvorem o průměru 6–11 x 8–11 cm. Obvykle bývá využívána po řadu let, některé páry však tesají každý rok novou. Hnízdí 1x ročně od dubna do srpna, s případnými náhradními snůškami. Samice snáší 3–5 čistě bílých vajec o rozměrech 34,4 x 25,4 mm. Inkubace začíná od snesení 4. vejce a trvá 12–14 dnů, sedí oba ptáci, přičemž v noci vždy jen samec, zatímco samice nocuje v jiné dutině poblíž hnízda. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Oči se jim otevírají po 10 dnech, v 17 dnech začínají vyhlížet z dutiny a hnízdo opouštějí ve stáří 24–28 dnů. S rodiči setrvávají další 1–2 měsíce, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v 1. roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28 let.<ref name="hudec"/>
==Potrava==
Živí se především ve dřevě žijícími [[Brouci|brouky]] ([[lýkožrout]]y, [[Kousavec|kousavci]], [[tesařík]]y) a [[mravenci]], méně housenkami [[Motýli|motýlů]] a [[měkkýši]]. Vzácně se v potravě objevuje také rostlinná složka, tvořená semeny a plody. Potravu dobývá silným dlátovitým zobákem z kmenů nebo kořenových náběhů stromů, méně často ji sbírá na povrchu kůry nebo na zemi.<ref name="hudec"/> K dostání kořisti z těžko dostupných míst mu napomáhá dlouhý lepkavý [[Jazyk (orgán)|jazyk]] se zoubky na konci.
==Význam==
Datel černý je v lese prospěšným druhem. Nejen, že konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků užitečných pro les, jako [[holub doupňák]], [[sýc rousný]] nebo [[kavka obecná]].<ref name="hudec"/>
▲== Rozšíření ==
== Reference ==
<references />
{{šplhavci v ČR}}
{{Portály|Ptáci}}
| |||