Světová banka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
link to Rumunsko
m narovnání přesměrování
Řádek 69:
První ředitel IBRD, [[Eugene Meyer]], odstoupil po 6 měsících soupeření s dozorčí radou (tam své zástupce jmenovaly [[Vláda|vlády]] zakládajících států – ty nebyly nakloněny myšlence nezávislé banky, jejíž dozorčí rada by dohlížela na vedení, ale nezasahovala do běžného rozhodování). Jeho nástupce [[John McCloy]] již svou funkci přijal pod podmínkou větší nezávislosti banky. Jedním z nejvlivnějších ředitelů v historii SB byl Robert Strange Mc Namara. Ten v předchozí funkci ministra obrany USA veřejně pochválil Dow Chemical Company za výrobu Napalmu.
 
Zpočátku se banka snažila chovat podle zákonů [[trh]]u – půjčovala na [[projekt]]y, které mohly samy vyprodukovat [[zisk]]. Na konci [[1950-19591950–1959|50. let]] měla banka [[Rating|AAA status]] a mohla tak získávat levné [[úvěr]]y, které následně půjčovala s nízkým [[úrok]]em (ten vytvářel mírný [[zisk]], z něhož se hradil běžný chod banky). Navíc se věřilo, že se zaostalé země mohou rozvíjet, budou-li k tomu mít [[kapitál]]. Rychlá [[industrializace]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v 50. letech v tomto ohledu zanechala velký dojem.
 
Velikou změnu přinesla 60. léta. V roce [[1960]] vznikla [[Mezinárodní asociace pro rozvoj]], která měla pomáhat nejméně rozvinutým státům půjčkami nabízenými za nikoli tržních podmínek. Určitým podnětem k této změně bylo osamostatnění bývalých kolonií a obava, že by se tyto mohly přiklonit k SSSR, jako to učinila například [[Kuba]] v roce [[1959]]. Od roku [[1964]] po vojenském převratu v Brazílii až do poloviny 70.let každoročně půjčovala půl miliardy dolarů, ale předchozí demokraticky zvolené vládě půjčit odmítla. Dále v roce [[1965]] SB poskytla [[úvěr]] rasistickému režimu v [[Jihoafrická republika|JAR]], navzdory nesouhlasu [[Organizace spojených národů|OSN]], vyjádřenému v rezoluci, kterou při té příležitosti vydala. V roce [[1979]] poskytla SB první ze tří [[úvěr]]ů na stavbu [[Hydroelektrárna|hydroelektrárny]] [[Yacyretá]] na řece [[Paraná]] mezi [[Argentina|Argentinou]] a [[Paraguay]]í, v celkové výši jedné miliardy dolarů. V obou zemích ale v té době vládly [[Diktatura|diktátorské režimy]], které první část úvěru utratily ještě předtím, než stavba této hydroelektrárny začala. 50 tisíc lidí bylo násilně přesídleno a kvůli rozsáhlému uplácení v průběhu této stavby projekt přehrady Yacyretá tehdejší [[Argentina|argentinský]] [[prezident]] [[Carlos Menem]] nazval „pomníkem korupce“.