Párování bází: Porovnání verzí

Existuje celá řada dalších možností, jak pomocí vodíkových můstků spárovat báze, neboť atomů schopných podílet se na vzniku vodíkových vazeb je na molekulách purinů i pyrimidinů celá řada. Samostatnou kapitolou je tzv. [[hoogsteenovské párování]] pojmenované podle [[Karst Hoogsteen|Karsta Hoogsteena]], který je v [[1960-19691960–1969|60. letech 20. století]] jako první popsal.<ref name="lehninger">{{citace monografie | jméno = David L. | příjmení= Nelson| jméno2= Michael M.|příjmení2= Cox| titul = Lehninger principles of biochemistry | vydání = 5 | rok = 2008 | vydavatel = W. H. Freeman and Company | místo = New York | isbn = 978-0-7167-7108-1}}</ref> Co se týče vazeb mezi adeninem a thyminem, hoogsteenovské páry vznikají buď mezi [[aminy|NH₂ skupinou]] adeninu a [[ketony|keto]][[funkční skupina|skupinou]] thyminu, nebo mezi N⁷ dusíkem adeninu a vodíkem na C¹ thyminu. Podobně mezi guaninem a cytosinem může vznikat alternativní párování mezi ketoskupinou na šesté pozici guaninu a aminoskupinou na čtvrtém uhlíku cytosinu, případně mezi dusíkem na sedmé pozici guaninu a protonovaným dusíkem na pozici N¹ cytosinu.<ref name="cammack" /> Hoogsteenovské párování umožňuje vznik tzv. [[trojvláknová DNA|trojvláknové DNA]] (tripl-helixu). Mezi čtyřmi do čtverce uspořádanými guaniny dokonce může vzniknout tetraplex, tzv. [[G-kvartet]].<ref name="lehninger" />