Železniční trať Nikšić–Bileća: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ rozchod z prvního refu (snad jsem to našel správně)
m narovnání přesměrování
Řádek 1:
{{Požadavek na obrázek}}
'''Železniční trať Nikšić–Bileća''' ([[srbochorvatština|srbochorvatsky]] v [[latinka|latince]] '''Željeznička pruga Nikšić–Bileća''', v [[cyrilice|cyrilici]] '''Жељезничка пруга Никшић–Билећа''') je bývalá [[úzkorozchodná železnice|úzkorozchodná]] železniční trať, která spojovala tato dvě města v bývalé [[SFRJSocialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] mezi lety [[1938]]-[[1965]].<ref>[http://www.novineniksica.me/?p=294 Článek na portálu novineniksica.me {{sr}}]</ref>
 
Železniční trať o rozchodu 760 mm, která by spojila druhé největší město [[Černá Hora|Černé Hory]] s jihobosenskou [[Bileća|Bilećou]] přes [[Hercegovina|hercegovinské]] město [[Trebinje]], byla plánována již od 20. let [[20. století]]. Na své trase o délce 71 km trať překonávala masivní horské hřebeny i formace. Budování trasy, která se vlní v neúrodné hercegovské polopouštní krajině, trvalo přes deset let. S trasováním tratě se začalo v roce [[1925]].
 
Až na konci roku [[1937]] informoval deník [[Politika (deník)|Politika]] že byly stavební práce ukončeny. Provoz byl poté zahájen na [[Petrovdan]], dne 12. července [[1938]]. V [[Nikšić]]i očekávalo vlak ze [[Sarajevo|Sarajeva]] přes několik tisíc lidí u slavnostní brány oslavující krále [[Petar II. Karađorđević|Petra II. Karađorđeviće]] a [[Království JugoslávieSrbů, Chorvatů a Slovinců|jugoslávské království]]. Slavnostní první vlak však přijel do Nikšiće s téměř dvouhodinovým zpožděním.
 
I po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla železniční trať v provozu, a to až do otevření spoje mezi [[Železniční trať Bělehrad–Bar|trati Bělehrad-Bar]], která byla standardního rozchodu a mnohem modernější. To také znamenalo konec do té doby hlavního železničního spojení [[SR Černá Hora|Černé Hory]] se zbytkem SFRJ. Provoz na trati Bileća–Nikšić byl ukončen dne [[29. květen|29. května]] [[1976]]. Dodnes je těleso trati dobře patrné a zachované, včetně mostů přes řeku [[Trebišnjica]].
 
V současné době probíhá diskuze o obnově části železniční tratě z [[Nikšić]]e do [[Trebinje]] a poté dále Hercegovinou.<ref>[http://www.slobodnaevropa.org/content/ideja_o_obnovi_pruge_dobra_ali_kasni/24176406.html Článek na portálu slobodnaeuropa.org {{sr}}]</ref>