Passacaglia: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - {{Pracuje se}}
m narovnání přesměrování
Řádek 2:
'''Passacaglia''' (čti ''passakalja'') je [[hudební forma]] vzniklá v [[Barokní hudba|barokním]] období původně ve [[Španělsko|Španělsku]].
 
Passacaglia svého největšího rozkvětu dosáhla právě v barokní době, můžeme se s touto formou setkat i u skladatelů [[20. století]]. Používali ho i skladatelé [[dodekafonie|atonální]] hudby (např. [[Arnold Schoenberg|Arnold Schönberg]]). Jedná se o skladbu zpravidla vážného charakteru a je často, ale ne vždy, vystavěná na [[Ostinátní bas|ostinátním basu]] a [[trojdobé metrum|třídobém taktu]]. Jde obvykle o [[kontrapunkt]]ické variace, které vznikají tak, že skladatel neustále opřádá „tvrdošíjné“ (ostinátní) téma v basu novými a novými kontrapunkty. Kontrapunktické variace jsou tedy opakem [[variace|variací]], jejichž téma se mění po stránce [[melodie|melodické]], [[rytmus|rytmické]], stylizační (tzv. formální variace), nebo též po stránce [[harmonie|harmonické]] a formální (tzv. charakteristické variace).
 
==Původ==
Řádek 22:
Čtvrtá věta [[Luigi Boccherini|Boccheriniho]] Quintettino č. 6, Op. 30, (známá také jako "Musica notturna delle strade di Madrid") nese titul "Passacalle".
 
Ciaccona 17. století, jak nacházíme ve Frescobaldiho modelu, je zpravidla v [[Durová stupnice|dur]]ové tónině, zatímco passacaglia je obvykle v [[Mollová stupnice|moll]].<ref>Silbiger 1996, §6.</ref> Ve francouzské praxi 18. století, se passacaglia více opírá o melodické basso ostinato, zatímco ciaccona, "v italské praxi na sklonku [17. století], je v mnoha ohledech vedena volněji".<ref>Fischer 1968, 34.</ref> -->
 
Existují rovněž sborové skladby jako např. ''passacaille'' "Les plaisirs ont choisi" z [[Jean-Baptiste Lully|Lullyho]] opery ''[[Armide (Lully)|Armide]]'' (1686) a Didin nářek, "When I am Laid in Earth" z [[Henry Purcell|Purcellovy]] ''[[Dido and Aeneas]]'', a další, jako např árie "Piango, gemo, sospiro" [[Antonio Vivaldi|Antonia Vivaldiho]], či "Usurpator tiranno" a "Stabat Mater" [[Giovanni Felice Sances|Giovanniho Felice Sancese]], ad.