Fosilie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
velké úpravy a doplnění - kap. Klasifikace fosilií, Nejstarší fosilie, Pseudofosilie, Poznámky značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Asaphiscuswheelerii.jpg
[[Soubor:Amber.insect.800pix.050203.jpg
[[Soubor:Fossil fish Fur Museum.jpg
[[Soubor:Isocrinus nicoleti Encrinite Mt Carmel.jpg|thumb|zkamenělé pozůstatky [[Mezozoikum|druhohorní]] [[lilijice]] [[Druh (biologie)|druhu]] ''[[Isocrinus]] nicoleti'' z období střední [[Jura|Jury]]]]
Studiem
Fosílie jsou v užším slova smyslu chápány jako zkameněliny ([[Petrifikace|petrefakty]]) jiných než [[Recentní organismus|recentních organismů]], které prošly procesem [[fosilizace]] (zkamenění, petrifikací). Proces fosilizace může mít různý průběh, který je však zásadní a odráží se v míře zachovalosti fosílie.▼
Slovo
▲Studiem fosílií a fosilních zbytků se zabývá [[paleontologie]]. Typickými fosíliemi jsou například pozůstatky pravěkých živočichů [[Trilobiti|trilobitů]], [[Dinosauři|dinosaurů]] nebo [[mamut]]ů.
=== Podle velikosti ===
▲Slovo fosílie má původ v [[latina|latinském]] fodere = kopat, hrabat, a fossa = jáma, výkop, příkop.
'''[[makrofosilie]] '''- viditelné pouhým okem
'''[[mikrofosilie]]''' - [[Mikroorganismus|mikroorganismy]], [[pyl]]
▲== Vznik fosílií ==
=== Podle míry zachovalosti / přeměny ===
▲
==== '''Pravé fosilie''' (fosilie v užším slova smyslu) ====
Pravé fosilie jsou zachovalé nepřeměněné (nebo jen málo přeměněné) zbytky organismů. V jejich složení nedošlo k podstatným změnám v důsledku fosilizačních a diagenetických procesů.
# Nejčastěji se dochovávají tvrdé části organismů:
#* [[kost]]i
#* [[zub]]y obratlovců (díky velice odolnému [[Zubovina|dentinu]])
#* nezměněné schránky (např. [[měkkýši]] z [[neogén|neogénních]] [[tégl|téglů]])
#* [[skořápka|skořápky]] [[vejce|vajec]]
#* [[Karapax|krunýře]]
# může se ale dochovat i měkká [[tkáň]]
#* '''[[mumie]] '''- fosilie vzniklé rychlým vysušením těla organismu (v [[Aridní podnebí|aridním]] prostředí nebo [[Jeskyně|jeskyních]])
#* '''[[pseudomumie]] '''- živočichové zachovaní i s měkkou tkání jinak než vysušením (zmrznutím, [[Konzervace|konzervací]] v prostředí [[Bažina|bažin]], [[živice|živičných]] látek, [[evaporit|evaporitů]] či [[ozokerit|ozokeritových]] [[Akumulace|akumulací]])
#* '''[[patologická mumie|patologické mumie]]''' - např. ohořelé zbytky těl, [[Zlomenina|fraktury]],..
#* '''[[fyziologická mumie|fyziologické mumie]]''' - části organismů ztracené už za jejich života ([[parohy]], [[kopyto|kopyta]],...)
==== '''Nepravé fosilie '''(fosilie v širším slova smyslu) ====
U takto zachovaných fosilií došlo k nahrazení jejich původních schránek nebo tkání jinou minerální látkou, a to dokonce i opakovaně (původně [[pyrit|pyritické]] fosilie mohou v oxidačních podmínkách přejít na [[limonit|limonitizované]] atd.).
* '''''(kamenné) jádro''''' - sediment vyplňuje vnitřní prostor schránky. Na vnějším povrchu jádra, se otiskují vnitřní struktury schránky (svalové vtisky, otisky pláště, vaskulární systém ap.).
*# '''jádro úplné''' - sediment vyplní celý vnitřní prostor schránky
*# '''jádro neúplné''' - nedojde k vyplnění celé schránky (sedimentu stojí v cestě např. přepážky ve [[fragmokon|fragmokonu]] u [[Hlavonožci|hlavonožců]])
*# '''jádro skulpturní '''- na povrchu jádra se otiskne [[skulptura]] povrchu schránky (schránka se rozpouštěla v nezpevněném sedimentu)
*# '''jádro složené''' - na povrchu jader prolínají struktury jádra vnitřního i struktury povrchu krunýře (k tomu někdy dochází u plochých krunýřů trilobitů)
* '''''otisk'' - '''znázorňuje charakter vnějšího povrchu organizmu, např.zachovaného jako jádro. Jedná se tedy o [[protiotisk]] (útvar [[konkávní]]). Z čistě deskriptivního hlediska se otisk označuje jako '''[[negativ]] '''a jádro (či zachovaná schránka) jako [[pozitiv|'''pozitiv''']]''' '''(má [[konvexní]] [[reliéf]]).
* '''''výlitek''''' - jedná se o jádro v širším slova smyslu. Po vytvoření jádra (vnitřního) a po rozpuštění schránky vznikne mezi jádrem a protiotiskem dutina. Jestliže se vyplní sedimentem nebo fosilizačním minerálem vznikne výlitek.
* '''''odlitek'' - '''vznikne vyplněním dutiny po schránce i jejího vnitřního prostoru.
Mezi fosilie v širším slova smyslu se přiřazují též fosilní stopy po činnosti organizmů - '''[[ichnofosilie]] či [[ichnit|ichnity]] '''(dříve označované jako '''problematika, hieroglyfy či [[bioglyf]]y'''<ref group="p">[[Bioglyf|Bioglyfy]] jsou definovány jako nerovnosti [[Vrstva (geologie)|vrstevních ploch]] organického původu.</ref>). Jedná se zejm. o otisky [[Končetina|končetin]], nebo jen drobné dírky po vrtání či cestičky po lezení. Patří sem také zkamenělé [[výkal|výkaly]] ([[koprolit|koprolity]])
Odvětví paleontologie, které se zabývá výzkumem fosilních stop se nazývá '''ichnologie '''(též palichnologie či paleoichnologie).
== Vznik fosilií ==
Nejčastěji tak, že živočich nebo rostlina uvízne v [[Usazenina|usazeninách]], obvykle pod [[voda|vodou]]. I když se masité části těla takto pohřbených živočichů rychle rozloží, tvrdé složky, kosti a skořápky zůstanou zachovány, v některých případech prakticky bez poškození. Většinou však prosakující [[voda]] částečně nebo úplně zanese spáry a dutiny nerostnými usazeninami a promění je v kámen. V případě [[dřevo|dřeva]] může být původní hmota postupně, molekulu za molekulou, nahrazována minerály, především [[oxid křemičitý|oxidem křemičitým]]. V tomto případě se zachovají původní charakteristické rysy včetně [[letokruh]]u, ba dokonce i [[buňka|buněčné struktury]]. Fosilizace může proběhnout i tak, že původní struktury zcela zmizí a zanechají po sobě buď dutinu, nebo jakousi přírodní "formu" ve skále. Občas do těchto forem pronikají jiné materiály, které pak vytvářejí odlitek originálu. Formám "na listy" a jiné tenké struktury se říká otisky. Původní obrysy listu a živočichu s měkkým tělem se můžou uchovat také v jemném nánosu bahna. Zvlášť krásné jsou takto vzniklé jemné prokreslené otisky [[Kapradiny|kapradin]].
== Horniny, ve kterých nalézáme zkameněliny ==
Největší množství fosilií se nachází v [[Sedimentární hornina|sedimentárních horninách]], v jílovitých [[Břidlice|břidlicích]], ve [[vápenec|vápenci]] a v [[pískovec|pískovci]], kam byl ten či onen [[organismus]] pohřben v období jejich vzniku. Mimořádně vzácné jsou zkameněliny v
== Nejstarší fosilie ==
[[prokaryota]] (ca před 3,8 mld. let)
* [[Archaeosphaeroides barbertonensis]] - [[Onverwacht]] ([[Jihoafrická republika|JAR]])
* [[Siphonophycus]] ([[Západní Austrálie]]) - sporné
[[eukaryota]] (ca před 2 mld. let)
* řasa [[Gryphania]] (pohoří Iron)
* [[Cooksonia]] - nejstarší rostlinná makrofosilie
== Jantar ==
{{Viz též|Baltský jantar}}
Kousek [[jantar]]u s nedotčeným exemplářem drobného [[hmyz]]u jsou vlastně dvě zkameněliny zároveň, protože i jantar je fosilie. Odpradávna ceněný žlutý sklovitý materiál je totiž zkamenělým kouskem stromové [[pryskyřice]]. Většinou se nachází na pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]], kde kdysi bohaté jehličnaté lesy bývaly zdrojem jantarotvorné suroviny. Hmyz, listy a jiné kousky rostlin se občas v lepkavé pryskyřici zachytily a ta pak zkameněla. Hmyz se zachoval tak dokonale, že vidíme dokonce i jemné žilky v křídlech, a vypadá to, jakoby stále v kousku jantaru fyzicky byl. Ve skutečnosti tomu tak není. Zbyla z něj jen pouhá forma s obtiskem.
== Pseudofosilie ==
Útvary připomínající fosilie, které jsou původu:
# [[Anorganická látka|anorganického]] - např.:
#* [[konkrece]] - nerostné útvary kulovitého, čočkovitého či nepravidelného tvaru, odlišné od okolního [[Sedimentární hornina|sedimentu]], uvnitř kterého vznikl v průběhu [[diageneze]]
#* [[dendrity (geologie)|dendrity ]]- drobné keříčkovité povlaky na puklinách různých hornin, složené nejčastěji z oxidických sloučenin [[mangan|manganu]] a vysrážené z prosakujících vod
#* [[Otisk|otisky]] [[krystal|krystalů]] [[minerál|minerálů]]
#* otisky [[déšť|dešťových]] [[kapka|kapek]]
# [[Antropogenní vliv|antropogenního]] - [[Artefakt (archeologie)|artefakty]]
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
=== Literatura ===
* ''Malá Československá encyklopedie''
Řádek 30 ⟶ 81:
=== Související články ===
* <ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Mohou být chybějící články dokladem evoluce?|url = http://www.rozumnavira.cz/veda/49-mohou-qchybejici-clankyq-prokazat-evoluci|vydavatel = |místo = |datum vydání =}}</ref>[[živoucí
* [[recentní organismus]]
* [[tafonomie]]
| |||