Sovětská válka v Afghánistánu: Porovnání verzí

V 80. letech získali afghánští mudžáhidi podporu [[Spojené státy americké|USA]], [[Pákistán]]u, [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], [[Spojené království|Spojeného království]] a [[Čínská lidová republika|ČLR]]. Kromě potravin a dopravních prostředků poskytovali spojenci mudžáhidům i zbraně. Pro pokrytí pomoci nakupovali zbraně ve třetích zemích, mezi jiným i v Československu. CIA se také podílela na školení mudžahedínů v [[partyzán]]ském způsobu boje. V pozdější fázi války dodala CIA partyzánům i výkonné protiletadlové raketové komplety země-vzduch [[FIM-92 Stinger]], které do značné míry snížily sovětskou výhodu v letecké převaze a přispěly k vysokým ztrátám vrtulníků a dopravních letadel.

Vyjednávání [[Organizace spojených národů|OSN]] o stažení se vojsk z Afghánistánu začali po nástupu [[Michail Gorbačov|Gorbačova]] v dubnu 1988 na půdě OSN. Plán počítal s odsunem vojsk v průběhu 10 měsíců. Sovětská vojska v počtu asi 115 000 mužů se ze země stáhly [[15. únor]]a 1989 na základě mezinárodních dohod na konci osmdesátých let 20. století.<ref>http://afghanistan-na-vlastni-kuzi.abchistory.cz/1988-odchod-vojsk-sssr-z-afghanistanu.htm</ref> Dopomohlo k tomu i blokování vývozu obilí do SSSR z USA. Ztráty Sovětského svazu ve válce představují 14 453 mrtvých a 312 zajatých nebo nezvěstných. 53 753 vojáků bylo raněno nebo utrpělo jiné trauma, až 415 932 nasazených vojáků v průběhu své služby překonalo chorobu (hepatitidu, tyfus nebo jiné onemocnění). Asi 10 751 mužů bylo v důsledku války zmrzačeno. Sověti také ztratili 451 letadel (z toho 333 vrtulníků), 147 tanků a 1 314 obrněných vozů a bojových vozidel pěchoty .