Pliocén: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zrušení pochybných editací
doplnění, úpravy
Řádek 1:
{| border="3" align="leftright" cellspacing="0" style="margin:auto;"
[[Soubor:AnadaraPliocene.jpg|thumb|''Anadara'', pliocén.]]
|+ '''Stratigrafie pliocénu'''
! style="text-align:center;"| Epocha<br />Oddělení
! style="text-align:center;"| Věk<br />Stupeň
! style="text-align:center;"| Stáří (miliony let)
|-
| rowspan="2" style="background:#FFFF99" | [[pliocén]]
| rowspan="1" style="background:#FFFFBF" | [[piacenz]]
| rowspan="1" style="background:#FFFFBF" | 2,58 - 3,60
|-
| rowspan="1" style="background:#FFFFB3" | [[zancl]]
| rowspan="1" style="background:#FFFFB3" | 3,60 - 5,333
|}
 
'''Pliocén''' je geologické období, spadající do&nbsp;[[Éra|éry]] [[Kenozoikum|kenozoika]]. Je řazen na&nbsp;konec dnes již neoficiálního geologického období známého jako [[Terciér|terciér (třetihory)]]. Počátek pliocénu je kladen do&nbsp;doby před 5,33&nbsp;miliony let a&nbsp;končí přechodem ke&nbsp;[[kvartér]]u před 2,58&nbsp;miliony let. Vymezení konce pliocénu bylo dlouho předmětem diskusí. Proto se ve&nbsp;starší literatuře můžeme setkat s&nbsp;datem před&nbsp;1,8&nbsp;miliony let. [[Mezinárodní komise pro stratigrafii]] však v&nbsp;roce [[2008]] dříve pliocénní stupeň [[gelas]] přiřadila ke&nbsp;[[kvartér]]nímu [[pleistocén]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Brandos
Řádek 18 ⟶ 31:
| issn = 1214-4029
}}</ref>
 
{| border="3" align="left" cellspacing="0" style="margin:auto;"
|+ '''Stratigrafie pliocénu'''
! style="text-align:center;"| Epocha<br />Oddělení
! style="text-align:center;"| Věk<br />Stupeň
! style="text-align:center;"| Stáří (miliony let)
|-
| rowspan="2" style="background:#FFFF99" | [[pliocén]]
| rowspan="1" style="background:#FFFFBF" | [[piacenz]]
| rowspan="1" style="background:#FFFFBF" | 2,58 - 3,60
|-
| rowspan="1" style="background:#FFFFB3" | [[zancl]]
| rowspan="1" style="background:#FFFFB3" | 3,60 - 5,333
|}
 
== Geologie a klima ==
[[Soubor:Pliocene megabiome.png|200px|náhled|vlevo|Pliocénní přírodní biotopy]]
[[Kontinent]]y byly již téměř v&nbsp;současné poloze. Tektonické pohyby a&nbsp;kolísání hladiny [[Světový oceán|světového oceánu]] způsobovaly vynořování nebo&nbsp;zaplavování pevninských mostů mezi kontinenty. Náhlou událostí byla oblast [[Středozemní moře|Středozemního moře]] spojena s&nbsp;[[Atlantik]]em, tento pevninský most se vytvořil v&nbsp;předcházejícím [[miocén]]u. Vynořil se úzký pruh pevniny mezi&nbsp;[[Severní Amerika|Severní]] a&nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]], což&nbsp;vedlo k&nbsp;mohutné migrační vlně mezi&nbsp;nimi. Další velká výměna proběhla mezi Severní Amerikou a&nbsp;[[Asie|Asií]] po&nbsp;vynoření pevninského mostu na&nbsp;území dnešní [[Beringova úžina|Beringovy úžiny]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Chlupáč
Řádek 94:
 
== Život ==
[[Soubor:Pliocene.jpg|náhled|vpravo|Pliocénní savci v Severní Americe; starší rekonstrukce]]
Životní prostředí v &nbsp;pliocénu bylo silně ovlivněno ochlazováním a &nbsp;vysušováním klimatu. Příroda se tak začala více podobat té současné. V &nbsp;rovníkových oblastech docházelo k &nbsp;rozšiřování [[Savana|savan]] na &nbsp;úkor tropických lesů, v &nbsp;severnějších oblastech docházelo k &nbsp;rozšiřování [[step]]í. Na &nbsp;pólech již byly z &nbsp;dřívějších období pevně usazeny ledovcové štíty, jejichž rozsah se zvětšoval.<ref name=janis/>
 
S rozšiřováním otevřené krajiny docházelo ke &nbsp;změnám i &nbsp;v &nbsp;živočišném světě. Mezi savci se rozvíjeli velcí býložravci, kteří &nbsp;byli schopni trávit hrubou a &nbsp;chudou stravu, kterou &nbsp;tato krajina nabízela. V &nbsp;souvislosti s &nbsp;tím se samozřejmě objevili [[predátor|predátoři]], kteří &nbsp;se na &nbsp;takovou zvěř zaměřovali. S &nbsp;ochlazením podnebí a &nbsp;zvýrazněním ročních období v &nbsp;[[Euroasie|Euroasii]] docházelo k &nbsp;přesunům živočišných společenstev k &nbsp;jihu, kde &nbsp;mohli tito živočichové dál žít. V &nbsp;[[Severní Amerika|Severní Americe]] ale &nbsp;došlo k &nbsp;vymírání, jelikož ke &nbsp;spojení s &nbsp;[[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]] došlo až &nbsp;před zhruba 3,5 &nbsp;miliony let a &nbsp;tito živočichové tak nemohli najít nová útočiště. Z&nbsp;Jižní Ameriky do&nbsp;Severní přešli velcí pozemní [[lenochod]]i nebo&nbsp;nelétavý pták ''[[Titanis]]'' dosahující výšky až&nbsp;2,5&nbsp;metru, mezi další nové přistěhovalce patřili též [[pásovci]] a&nbsp;velmi úspěšnými se staly [[vačice]]. Příchod řady [[Placentálové|placentálních]] savců do&nbsp;Jižní Ameriky ze severu způsobil rozvrat ve&nbsp;zvláštní fauně tohoto kontinentu, kde&nbsp;po&nbsp;dlouhou dobu vedle sebe úspěšně přežívali hojně rozrůznění placentálové i&nbsp;[[vačnatci]]. Po pevninském mostu přešli z&nbsp;Ameriky d&nbsp; Asie [[velbloudi]] nebo&nbsp;moderní [[koně]], opačným směrem pak parohatá zvěř a&nbsp;[[bizon]]i.<ref name=janis/>
 
Ve střední [[Afrika|Africe]] ubývání lesů zasáhlo i &nbsp;[[Primáti|primáty]], z &nbsp;nichž někteří se přizpůsobili k &nbsp;životu na &nbsp;zemi a &nbsp;vyvinula se tak u &nbsp;nich schopnost chodit po &nbsp;dvou nohách. Mezi skupinu těchto pravděpodobných předků člověka patřili známí [[hominid]]é rodu ''[[Australopithecus]]''.<ref name=janis/>
 
== Reference ==
<references />
 
{{Pahýl}}
{{Kenozoikum}}