Slezské divadlo Opava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ref -odkazy
Řádek 46:
 
'''Slezské divadlo''' je označení pro divadelní instituci a budovu v Opavě. Součástí divadla jsou dva soubory – [[Činohra|činoherní]] a [[Opera|operní]]. Součástí Slezského divadla je i [[balet]]ní a [[koncert]]ní činnost. Divadlo má ve svém repertoáru inscenace světových i českých autorů, které divák může znát i z jiných světových nebo domácích scén.
 
Budova divadla je zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu<ref name="NPÚ">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = http://npu.cz/
| datum_přístupu = 2014-09-10
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=49030/8-3155
| jazyk = cs
}}</ref>.
 
== Dějiny ==
=== Počátky divadelnictví v Opavě ===
Počátky divadelnictví v Opavě jsou spojeny s výchovnou činností jezuitského gymnázia, otevřeného v roce [[1630]]. Latinské školní hry provozovali žáci nejen v prostorách [[Jezuitská kolej (Opava)|Jezuitské koleje]], ale příležitostně i na veřejném prostranství před kostelem – například [[3. prosinec|3. prosince]] [[1681]] hru oslavující sv. [[František Xaverský|Františka Xaverského]].<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Šopák
| jméno = Pavel
Řádek 76 ⟶ 83:
| strany = 154
| svazek=1
}}</ref> Žáci městské školy příležitostně hráli scény ze života světců v [[Němčina|německém jazyce]].<ref>Šopák, Opava, kap. 19 Barokní město, s. 419.</ref> Tyto tradice však podlehly osvícenským reformám: roku [[1764]] byly zakázány školní [[Latina|latinské]] hry pro veřejnost, roku [[1770]] i pro ryze pedagogické účely a roku [[1773]] bylo spolu s celým [[Tovaryšstvo Ježíšovo|řádem]] zrušeno i jezuitské gymnázium v Opavě.<ref name="Opava423">Šopák, Opava, kap. 19 Barokní město, s. 423.</ref>
 
=== Kočovná a dočasná divadla ===
Náhradou se stala profesionálních představení kočovných společností, jež jsou v Opavě poprvé doložena v roce [[1745]].<ref>Boženek, c. d., s. 156.</ref> Pro tyto účely město upravilo sál v prvním patře městského domu zvaného ''Schmetterhaus'' na Horním náměstí (nyní součást [[Věž Hláska (Opava)|městské radnice]]);<ref name="Opava423"/> toto místo bylo označováno jako „Divadlo u městské věže“ (''Theater um den Stadtturm'').<ref name="Opavská opera">{{Citace sborníku
| příjmení = Boženek
| jméno = Karel
Řádek 96 ⟶ 103:
| jméno_sestavitele3=Jiří
| svazek=2 (N-Ž)
}}</ref> Sál roku [[1763]] [[Požár|vyhořel]] a byl obnoven až v roce [[1772]], kočovné společnosti však v mezidobí hrály na jiných místech.<ref name="Opava423"/> První dlouhodoběji působicípůsobící společností v Opavě byla společnost Karla Morocze v letech [[1782]]–[[1784]]1782–1784. Společnost Karla Haina, hrající v Opavě od roku [[1789]], zde jako první pravidelně uváděla opery. Jako první zde byla uvedena opera [[Giovanni Paisiello|Giovanniho Paisiella]] ''Gli astrologi immaginari'' (ovšem v úpravě na německý [[singspiel]] jako ''Die eingebildeten Philosophen'', tj. ''Domnělí filosofové'').<ref name="Opavská opera"/>
 
V téže době, od roku [[1768]], pořádal ve svém opavském paláci (dnes [[Blücherův palác]]) divadelní a zejména operní představení hrabě Ignác Dominik Chorynský z Ledské; jednalo se v podstatě o pobočku jeho zámeckého divadla ve [[Velké Hoštice (zámek)|Velkých Hošticích]]. Divadlo bylo uzavřeno za válečných akcí roku [[1778]], poslední představení se zde však konalo v roce [[1781]] při průjezdu [[velkokníže]]te [[Pavel I. Ruský|Pavla]] Opavou.<ref>Boženek, České Slezsko 1740-1784, kap. Hudba, divadlo, s. 155.</ref>
 
=== Dnešní budova ===
[[File:Opava, Slezské divadlo z Rybího trhu.jpg|250px|thumb|left|Divadelní klub]]
Základní kámen dnešní budovy Slezského divadla byl položen [[1. květen|1. května]] [[1804]]. Provoz byl zahájen 1. října 1805 hrou ''Karl der Kühne'' (''Karel Smělý'') v provedení členů herecké společnosti ředitele Karla Flebbeho. V roce [[1810]] město změnilo dosavadní systém pronájmu divadla a vybraný divadelní ředitel, zpravidla na 3 roky, využíval divadlo bez poplatku za pronájem a složil pouze kauci pro případnou kompenzaci vzniklé škody. Významnou událostí se stala účast divadla na slavnostech v rámci [[Opavský kongres|opavského kongresu Svaté aliance]] v roce 1820. Divadlo v té době uvedlo 78 představení během 51 večerů. Kromě divadelních her se divadlo podílelo také na organizování [[ples]]ů, [[Reduta|redut]] a kasin v divadelním sále. K účinkování byli pozváni i umělci z [[Vídeň|Vídně]]. V roce [[1882]] rozhodla Zemská vláda o podstatné rekonstrukci nákladem 150&nbsp;000 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] podle návrhu Eduarda Labitzkého. [[20. září]] [[1883]] bylo divadlo po rekonstrukci slavnostně otevřeno.
 
V roce [[1909]] musela být provedena další oprava a adaptace ''Městského divadla'', které byla vynucena požárem z [[15. červen|15. června]] téhož roku. Interiér divadla byl proveden ve [[Klasicismus|slohu Ludvíka XVI.]] Mezi lety [[1919]] a [[1938]] bylo divadlo pronajímáno pro pravidelná česká představení. [[1. září]] [[1944]] bylo divadlo na základě nařízení o [[Totální nasazení|totálním nasazení]] uzavřeno. Po skončení [[Druhá světová válka|války]] byla budova opravena a [[16. srpen|16. srpna]] [[1945]] byla znovuzahájena činnost tehdejšího ''Slezského národního divadla'', které převzalo dřívější německý model vícesouborového divadla se samostatnými soubory činohry, opery a operety, využívající společně orchestr, sbor a balet. Prvními představeními byly drama ''[[Matka (drama)|Matka]]'' [[Karel Čapek|Karla Čapka]] a opera ''[[Prodaná nevěsta]]'' [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]].
 
Roku [[1948]] došlo k úpravě fasády z [[Novorenesance|novorenesančního]] stylu do podoby [[Socialistický realismus|socialistického realismu]] a roku [[1954]] ukončil svou činnost operetní soubor. Mezi lety [[1955]] a [[1957]] byla k divadlu přistavěna správní budova. K další celkové rekonstrukci divadla došlo na přelomu 80. a 90. let [[20. století]] a [[15. únor]]a [[1990]] dostalo divadlo svůj současný název – ''Slezské divadlo v Opavě''. Scéna ''Slezského divadla'' se dokonce kvůli probíhajícím úpravám dočasně přesunula do kulturního domu podniku ''Ostroj'' na Těšínské ulici. [[2. říjen|2. října]] [[1992]] proběhlo slavnostní představení [[Leoš Janáček|Janáčkovy]] opery ''[[Její pastorkyňa]]'', k zahájení provozu v obnoveném divadle. Od roku [[1990]] do roku [[1995]] proběhla další přestavba podle projektu Iva Klimeše, během níž dostala budova zpět svou původní novorenesanční podobu. Zatím poslední rekonstrukcí prošla budova v letech [[2010]][[2011]] – v tomto případě se jednalo o rozsáhlé úpravy [[interiér]]u, [[hlediště]] i [[jeviště]].
 
== Literatura ==