Tepelný napáječ Mělník – Praha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ŠJů přesunul stránku Tepelný napáječ Mělník-Praha na Tepelný napáječ Mělník – Praha: pomlčka místo spojovníku |
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Tepelný napáječ Mělník – Praha''' je horkovodné potrubí spojující [[Elektrárna Mělník|Elektrárnu Mělník]] s [[Praha|Prahou]]. Je klíčovou součástí [[kogenerace|kogenerační]] soustavy umožňující využívat odpadní [[teplo]] z elektrárny k vytápění budov a ohřevu teplé vody.
== Historie výstavby ==
Stavba hlavního potrubí z Elektrárny Mělník do teplárny [[Třeboradice]] započala roku [[1988]]; provoz byl zahájen roku [[1995]]. Od roku [[1998]] probíhá postupné rozšiřování teplovodné sítě. Postupně k ní byly připojeny teplárny [[Malešice]] a [[Michle]] a jejich prostřednictvím pak sídliště [[Jižní Město]], [[Krč]], [[Novodvorská]] a [[Modřany]]. V roce [[2002]] byly připojeny samostatným potrubím [[Neratovice]], v roce [[2003]] byla napojena výtopna [[Invalidovna (Praha)|Invalidovna]] kterou poškodila [[povodeň v Česku (2002)|rozsáhlá povodeň]]. Roku [[2005]] byly připojeny [[Horní Počernice]]. Zapojení dalších lokalit Prahy je v přípravě. V současnosti teplovodná soustava zajišťuje ohřev vody a vytápění více nežli třetině obyvatel hlavního města.
== Technické parametry ==
Jedná se o dvojici 34 kilometrů dlouhých trubek o průměru 1,2 metru z nichž jedna slouží pro přenos horké vody a druhá pro návrat vody ochlazené. Zprovoznění soustavy si vyžádalo rekonstrukci elektrárny Mělník I - čtyři kondenzační [[turbína|turbíny]], každá o výkonu 55 MW, byly přeměněny na dvě protitlakové a dvě odběrové. Elektrárna je schopna poskytovat pro vytápění až 700 MW tepelného výkonu a asi polovinu této hodnoty pro výrobu elektrické energie.
Potrubí vede přibližně severojižním směrem, částečně po zemi, z větší části na několik metrů vysokých podpěrách. Pro vyrovnání změn délky vlivem [[teplotní roztažnost
potrubí vychladne při průchodu trasou pouze o dva stupně. Objem oběhové vody je asi 75 tisíc m³.
Trasa potrubí prochází většinou okrajovými částmi obcí nebo okolo těchto obcí: [[Podvlčí]], [[Cítov]], [[Býkev]], [[Zelčín]]; zde překonává po mostní konstrukci [[laterální plavební kanál Mělník - Vraňany]] a řeku [[Vltava|Vltavu]] a pokračuje přes [[Zálezlice]], [[Chlumín]], [[Horňátky]], [[Kojetice]], [[Zlonín]],
Výhodou kogenerační soustavy je i rozmanitost využívaných tepelných zdrojů: kromě [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]] spalovaného v elektrárně Mělník je možno spalovat také:
* [[černé uhlí]] (teplárna Malešice)
* [[zemní plyn]] (teplárny Třeboradice, Malešice a Michle, výtopna Krč)
* [[mazut]] (teplárna Michle)
* [[komunální odpad]] (spalovna Malešice).
Tato diverzifikace zajišťuje velkou spolehlivost dodávek tepla i v případě výpadku některého zdroje tepla.
== Externí odkazy ==
* {{
* [http://www.env.cz/www/ippc.nsf/$pid/MZPXXFDUYOQA]
{{Portály|Praha}}
[[Kategorie:Doprava v okrese Mělník]]
[[Kategorie:Doprava v okrese Praha-východ]]
|