Konipas bílý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
třasořitka |
Doplnění článku |
||
Řádek 2:
| barva = pink
| jméno = Konipas bílý
| obrázek =
| šířka obrázku =
| popis obrázku =
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
Řádek 15:
| rod = [[konipas]] (''Motacilla'')
| binomické jméno = Motacilla alba
| druh popsal = [[Carl Linné|
| mapa rozšíření = Motacilla alba distribution.png
| šířka mapy = 245px
| popis mapy = Rozšíření jednotlivých poddruhů konipase bílého
}}
[[Soubor:Motacilla alba eggs close.jpg|thumb|Hnízdo konipase bílého se snůškou]]
'''Konipas bílý''' (''Motacilla alba''), lidově třasořitka, je malý
== Popis ==
Velikosti štíhlého [[Vrabec domácí|vrabce]] (délka těla 16,5–19 cm), s dlouhým úzkým ocasem, kterým neustále pohupuje nahoru a dolů. Samec ve svatebním šatě má černé temeno a šíji, ostře oddělenou od popelavě šedého pláštíku, bílé čelo a velkou černou náprsenku na hrudi. Křídla jsou černá s bílými křídelními páskami a bílými lemy ramenních letek, ocas černý s bílými okraji. Samice je podobná, ale má neostrý přechod mezi černou na temeni a šedou na pláštíku. V prostém šatě mají obě pohlaví bílou až nažloutlou bradu a hrdlo a černý pruh na hrudi. Mladý pták je svrchu šedavě hnědý a má hnědošedou náprsenku.<ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref><ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 3|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref>
== Rozšíření ==
Druh s [[Palearktická oblast|palearktickým]] typem rozšíření. Areál v Evropě sahá od [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] po [[Ural]] a od severní [[Skandinávie]] až po [[Sicílie|Sicílii]], [[Řecko]] a [[Kréta|Krétu]]. V Asii obývá celou [[Sibiř]] až po [[Čukotka|Čukotku]] a [[Japonsko]], severně zasahuje přibližně k 75. rovnoběžce a jižně po [[Írán]], [[Himaláj]] a jihovýchodní Čínu. Dále obývá také [[Island]] a severní Afriku.<ref>{{citace monografie|příjmení=Cepák|jméno=J. a kol.|titul=Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky|vydavatel=Aventinum|rok=2008|místo=Praha|isbn=978-80-86858-87-6}}</ref> Převážně tažný pták se zimovišti v Africe jižně od rovníku a v jižní Asii východně po [[Filipíny]].<ref name="hudec"/> Hnízdí hlavně v otevřené obhospodařované krajině blízko vody, ale běžně i na vesnicích, ve městech a v severních částech areálu v řídkých lesích.<ref name="svensson"/>
===Výskyt v ČR===
V [[Česko|ČR]] hnízdí na celém území, hlavně v nižších polohách, ale i vysoko v horách. V posledních desetiletích u nás dochází k poklesu stavů; v letech 1985–89 byla celková početnost odhadnuta na 100 000–200 000 párů, v období let 2001–03 na 90 000–180 000 párů.<ref name="hudec"/>
==Hnízdění==
Hnízdí jednotlivě, [[Monogamie|monogamně]], vzácně se objevuje i [[polygynie]]. Hnízdišti vybírá samec, který se na něm objevuje o 1–2 týdny dříve než samice. Hnízdo je v přírodních i umělých výklencích a polodutinách. Stavebním materiálem je nejčastěji mech, stébla trav, listy, větvičky a kořínky, výstelku tvoří jemná rostlinná vlákna a zpravidla i srst, žíně či peří. Hnízdí 2x, vzácně 3x ročně od dubna do července. Snůška čítá 4–6 (3–7) našedlých, namodralých, zřídka žlutohnědých, hustě drobně tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 20,05 x 15,08 mm. Snášena jsou v denních intervalech, sezení začíná většinou po snesení posledního vejce. Inkubace trvá 12–13 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí asi po 13 dnech, další 4–7 dnů jsou pak krmena mimo hnízdo. Z 242 československých hnízd byla mláďata vyvedena ze 176 (73 %) a ke zničení hnízda došlo v 66 případech (27 %). Nejčastějšími příčinami ztrát byla predace (15), opuštění (11) a zatopení či zasypání (6). Pohlavně dospívají v 1. roce života. Nejvyšší známý věk v ČR je 12 let a 10 měsíců.<ref name="hudec"/>
==Potrava==
Živí se hlavně drobným [[hmyz]]em, nejčastěji [[Dvoukřídlí|dvoukřídlými]], [[Síťokřídlí|síťokřídlými]], [[Chrostíci|chrostíky]], [[Vážky|vážkami]] a [[Rovnokřídlí|rovnokřídlými]], příležitostně i dalšími [[Bezobratlí|bezobratlými]], jako [[měkkýši]], [[Pavouci|pavouky]], chvostoskoky, blešivci aj. V zimě občas požírá také semena a bobule. Potravu sbírá v chůzi i v letu nejčastěji u vody.<ref name="hudec"/>
== Heraldika ==
Konipas bílý je jedním z národních symbolů [[Lotyšsko|Lotyšska]].<ref>[http://rianova.narod.ru/inf/latinst.html "Národní symboly Lotyšska"] </ref>▼
== Ocenění ==
* [[Česká společnost ornitologická]]
==
▲Konipas bílý je jedním z národních symbolů [[Lotyšsko|Lotyšska]].<ref>[http://rianova.narod.ru/inf/latinst.html "Národní symboly Lotyšska"] </ref>
<references />
==Externí odkazy==
{{commonscat|Motacilla alba}}▼
* [http://www.
▲=== Literatura ===
Šťastný, K.; Drchal, K. Naši pěvci. Praha : SZN, 1984, 174 S.
▲{{commonscat|Motacilla alba}}
{{Pták roku v České republice}}
| |||