'''prostě zhebneš a potom máš bonera na celym těle, co víc dodat'''
'''Posmrtná ztuhlost''' ('''''rigor mortis''''') je označení pro změny, ke kterým dochází v mrtvém těle krátce po [[smrt]]i. Tyto změny mají chemický původ - jejich primární příčinou je vyčerpání zásob [[Adenosintrifosfát|ATP]] a únik [[vápník|vápenatých]] [[kation]]tů ze [[sarkoplazmatické retikulum|sarkoplazmatického retikula]]). Výsledkem je nejprve ochabnutí a posléze ztuhnutí [[svalstvo|svalů]], ke kterému dochází po 1-6 hodinách, plně vyvinutý pak ''rigor mortis'' bývá až po 12-36 hodinách po smrti. Obvykle nastupuje nejdříve v obličejové části. Posmrtná ztuhlost je patrná při zevní prohlídce, kdy končetiny již nelze ohýbat v kloubech. K „násilnému rozrušení“ ztuhlosti dojde většinou při manipulaci s tělem. Stane-li se tak 6-8 hodin po smrti, ztuhlost se již neobjeví. Při rozrušení do 6 hodin po smrti se může ještě vyvinout, ale ne už v takové intenzitě.
Rychlost nástupu posmrtné ztuhlosti závisí na [[teplota|teplotě]], nízká teplota jej zpomaluje, vyšší zrychluje.
V důsledku především autolytických a hnilobných změn ztuhlost začne pomíjet asi za 2 dny a obvykle za 3-4 dny zmizí úplně. Při teplotách kolem 20 stupňů Celsia začíná pomíjet asi za 36-48 hodin po smrti. Při nižších teplotách naopak může trvat více dnů i týdnů. Při vysokých teplotách kolem 30-40 stupňů Celsia začíná posmrtná ztuhlost už asi za 30 minut po smrti, je plně vyznačena již za 2 hodiny a rychleji také mizí.
Posmrtná ztuhlost je jednou z jistých známek smrti, lze podle ní odhadovat dobu smrti a je tedy předmětem zájmu mj. [[soudní lékařství|soudních lékařů]].
