Obelisk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Tělesa za použití HotCat
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 5:
 
== Historie ==
Ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]], odkud obelisk pochází, byl poměr jeho šířky k výšce obvykle 1:10 a [[pyramidion]] bývalo pozlacené. Obelisk byl z jednoho kusu [[Žula|žuly]], často pokryt [[reliéf (sochařství)|reliéfy]] či popsán [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]]. Obelisky se stavěly na ozdobený podstavec v párech před [[pylon]]em, monumentálním vchodem do chrámu, a měly znázorňovat sluneční paprsky. Nejstarší zachovaný obelisk [[Senusret I.|Senusreta I.]] v [[Iunu|Heliopoli]] je téměř 21 m vysoký a pochází z doby kolem 1950 př. n. l.
 
Řekové obelisky velice obdivovali a římští i byzantští císařové je často odváželi a stavěli na náměstích svých měst. Proto je dnes v Římě víc egyptských obelisků než v samém Egyptě. Od 16. století se začaly obelisky napodobovat v Evropě, i když v menších rozměrech, a od poloviny 19. století jsou velké obelisky většinou zděné, s vnitřním prostorem nebo i výtahem a vyhlídkovou plošinou na vrcholu.
 
== Technologie ==
[[Soubor: 1586 Rome obelisk erection.jpg|thumb|upright=1.0|Vztyčování obelisku v Římě roku 1586]]
Obelisk se v lomu oddělil dlouhými rýhami, odloupl od podloží a naložil na loď, která jej dopravila na místo určení. Teprve tam býval načisto opracován a vyzdoben. Velké egyptské obelisky váží přes 300 tun a jejich doprava i vztyčení představovaly velký problém. Podle moderních pokusů se po zemi dopravovaly na dřevěných saních po dřevěných kládách, loď pro přepravu po Nilu musela být široká jako délka obelisku a dvakrát delší. Američtí archeologové roku 1999 zkusili takto dopravovat 25tunový obelisk a potřebovali k tomu asi 150 lidí, kteří kámen za den posunuli o několik metrů. Vztyčování se snad dělalo pomocí ze tří stran obezděného písečného náspu, kam se kámen vytáhl a pak se písek pomalu odkopával, až kámen dosáhl sklon asi 75 stupňů. Při tom se musel brzdit lany, aby nesklouzl příliš prudce. Konečné vztyčení se dělo pomocí lan.
 
Řádek 24:
* [[Dogalijský obelisk]] v Římě.
* Obelisk Thutmose III. na bývalém hippodromu v [[Konstantinopol]]i.
* "[[Kleopatřin obelisk|Kleopatřina jehla]]" (21 m), rovněž obelisk Thutmose III., od roku 1877 na Viktoriině nábřeží v [[Londýn]]ě. Jeho párový protějšek stojí od roku 1880 v [[Central Park]]u v [[New York]]u.
=== Etiopské ===
* Velká stéla [[Aksúmský obelisk]] v [[Axum]]u v Etiopii ze 4. století (33 m), kterou se patrně nikdy nepodařilo vztyčit.
Řádek 47:
== V Česku ==
[[Soubor:Prague Castle, Obelisk.JPG|thumb|upright|[[Obelisk (Pražský hrad)|Obelisk na Pražském hradě]]]]
[[Baroko|Barokních]] i [[empír]]ových obelisků menších rozměrů je v českých zemích celá řada. Patrně nejstarší jsou pomníky [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka| Viléma Slavaty]] a [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslava Bořity z Martinic]] v [[Zahrada_Na_ValechZahrada Na Valech|zahradě Na Valech]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], novější obelisky jsou například ve [[Valtice|Valticích]], v Denisových sadech v [[Brno|Brně]], na zámku [[Kynžvart]] nebo v [[Hořice|Hořicích]]. Patrně nejznámější je ale 18,3 m vysoké torzo [[Žula|žulového]] [[Obelisk (Pražský hrad)|obelisku]] na [[Třetí nádvoří Pražského hradu|III. hradním nádvoří]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Dal jej postavit první československý prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] v roce [[1928]] ku příležitosti 10. výročí vzniku [[Československo|Československa]] za pomoci svého hradního architekta [[Jože Plečnik|Josipa Plečnika]].
 
== Odkazy ==
{{commonscat|Obelisks}}
=== Literatura ===
* B. Fletcher, ''A history of architecture.'' New York: Scribner 1948. Str. 37n.
Řádek 59 ⟶ 58:
* [[Stéla]]
=== Externí odkazy ===
* {{commonscatCommonscat|Obelisks}}
* {{en}}
* [http://highskyblue.web.fc2.com/obelisk.htm S. Okamoto, Obelisks of the World] (encyklopedie egyptských obelisků)
* [http://www.webcitation.org/query?url=http://www.geocities.com/mp_pollett/roma-co1.htm&date=2009-10-26+02:18:29 Obelisks in Rome] (Andrea Pollett)
* [http://news.nationalgeographic.com/news/2001/06/0628_caltechobelisk.html O pokusech se zvedáním obelisků pomocí větru]
 
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. -->
Řádek 72:
[[Kategorie:Architektonické prvky]]
[[Kategorie:Tělesa]]
 
{{Link GA|no}}