Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 2 bajty ,  před 5 lety
m
řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Císař Fridrich náhle zemřel roku 1250 a na trůn se dostal [[Konrád IV. Štaufský|Konrád]]. Mladý muž, dosud trávící svůj život v německé části říše, se svou snahou o příměří s papežem pohořel a již v květnu 1254 exkomunikovaný zemřel. Nadešla Manfrédova chvíle, protože Konrádův [[Konradin|dědic]] byl malým chlapcem a vyrůstal na bavorském dvoře strýce falckraběte [[Ludvík II. Hornobavorský|Ludvíka]]. Manfréd, v otcově testamentu stanovený správcem království, se znovu ujal země a bránil ji proti papeži [[Inocenc IV.|Inocencovi IV.]], který ji chtěl zabrat jako uprázdněné papežské léno.<ref name="Flor228">{{Citace monografie | titul = Florentské kroniky doby Dantovy | editoři = Zdeněk Kalista | redaktoři = | překladatelé = Zdeněk Kalista| vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1969 | strany = 228| isbn = poznámka = Dále jen ''Florentské kroniky''}}</ref>
[[Soubor:Manfred.jpg|thumb|upright|Korunovace Manfréda králem obojí Sicílie ([[Giovanni Villani|Villaniho]] ''Nuova Cronica'')]]
{{Citát|Císař zemřel v roce 648... a nastoupil po něm jeho syn Konrád. Když zemřel i on, trůn připadl jeho bratrovi Manfrédovi. Ti všichni byli nicméně velmi nenáviděni papežem, franským chalífou, a to kvůli své náklonnosti k muslimům...|[[Ibn Wásil]]<ref name="Očima242">{{Citace monografie | jméno=Francesco| příjmení=Gabrieli | odkaz na autora = | titul=Křížové výpravy očima arabských kronikářů|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=242 | isbn = 978-80-257-0333-5|poznámka=[dále jen Křížové výpravy očima]}}</ref> }}
 
Papež osiřelému Konradinovi přiznal nárok na království jeruzalémské a vévodství švábské. Sicilské království roku 1255 udělil jako papežské léno [[Edmund z Lancasteru|Edmundovi]], mladšímu synovi anglického krále [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřicha III.]]<ref name="VD59">{{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | strany = 59 | poznámka = Dále jen ''Velké dějiny''}}</ref> Anglický král však neměl dostatek prostředků na financování synovy nákladné výpravy za titulem a mimoto měl starosti se svými vlastními vzpurnými šlechtici. Manfréd tak mohl nadále upevňovat své postavení.
 
Na jaře 1265 se Karel z Anjou vydal po moři vstříc svému království. Podařilo se mu získat post římského senátora a v zimě přes alpské průsmyky do Itálie dorazila jeho hlavní vojska. 6. ledna 1266 byl provensálský hrabě s manželkou korunován a poté se i přes Manfrédovy pokusy o příměří chystal k boji. Manfréd očekával protivníka za hradbami [[Capua|Capui]], kterou opustil poté, co Karel se svými žoldáky uhnul k jihu na [[Benevento]].<ref name="Úsvit67">''Úsvit renesance'',str. 67</ref>
{{Citát|Papež a bratr francouzského krále tedy vytáhli proti Manfrédovi, císařovu synovi, střetli se s ním v bitvě, přemohli jeho vojsko...|Ibn Wásil<ref name="Očima244">''Křížové výpravy očima'', str. 244</ref> }}
26. února 1266 Karel z Anjou porazil Manfrédovy vojáky v bitvě u Beneventa. Několik dní po boji se ve vítězném táboře objevil muž s oslem vezoucím mrtvého muže a nabízel jej k prodeji jako tělo krále Manfréda. Sicilští zajatci svého panovníka v mrtvém těle skutečně poznali.<ref name="Úsvit222">''Úsvit renesance'',str. 222</ref> Karel nechal exkomunikovaného Manfréda pohřbít na úpatí mostu u Beneventa pod vojáky navršenou hromadou kamení.<ref>[http://www.classicitaliani.it/villani/cronica_08.htm www.classicitaliani.it]</ref> Jeho dědice nechal uvěznit v [[Castel del Monte]]<ref name="Úsvit222">''Úsvit renesance'',str. 222</ref>{{#tag:ref|Nedobrovolnými obyvateli dědova hradu se stali všichni tři Manfrédovi synové a byli zde drženi několik desítek let v okovech. Roku 1299 byli přesunuti na hrad [[Castel dell'Ovo]].<ref name="Úsvit222-223">''Úsvit renesance'',str. 222-223</ref>|group="pozn."}} a manželku Helenu na hradě v [[Nocera Inferiore]].
 
 
== Odkazy ==
{{commonscat|Manfred of Sicily}}
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Guerrazzi| jméno = Francesco Domenico| odkaz na autora = | titul = La Battaglia Di Benevento: Storia Del Secolo XIII: Aggiuntovi Dallo Stesso Autore Un Discorso a Mo | vydavatel = BiblioBazaar, LLC| místo = | rok = 2009 | počet stran = 532| isbn = 1115818902| jazyk = italsky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = The Sicilian vespers | vydavatel = Cambridge University press | místo = Cambridge | rok = 1958 | počet stran = 356 | isbn = 0521286522 | jazyk = anglicky}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{commonscatCommonscat|Manfred of Sicily}}
* [http://www.taccuinistorici.it/fotonews/2280.jpg Manfrédova busta]
* {{de}} [http://www.archive.org/details/diemanfredbibel01erbauoft Die Manfredbibel]
1 084 530

editací