Laki: Porovnání verzí

Již několik dní před samotnou erupcí postihla oblast série [[zemětřesení]], které napovídaly, že se [[magmatický krb]] pod povrchem plní magmatem.<ref name="park"/> Dne 8. června [[1783]] došlo k otevření trhliny [[Freatická erupce|freatickou erupcí]], vystupující žhavé magma se dostalo do kontaktu s vodou, čímž došlo k nárůstu tlaku a řadě silných hlasitých [[sopečná exploze|explozí]]. Ty utvořily až 130 kráterů, ze kterých začalo unikat [[Čedič|bazaltbazaltické]]ické [[magma]]. Otevřelo se postupně deset menších paralelních trhlin, jež měly délku 2 až 5&nbsp;km,<ref name="park"/> čímž vznikla v podstatě jednotlivá sopečná erupce dlouhá přes 25&nbsp;km. Dnes se odhaduje, že došlo k deseti různým sopečným erupcím, každá nová erupce se více posunula směrem na sever.<ref name="park"/> Během několika dní došlo ke změně typu erupce, exploze začaly postupně ustávat a sopka se dostala přes [[Strombolský typ erupce]] až po [[Havajský typ erupce|výlevný havajský styl]], kdy láva bez explozí vytékala ve velkém množství a rychlosti na [[Povrch Země|povrch]]. Dle [[Index vulkanické aktivity|indexu sopečné aktivity]] dosáhla tehdejší erupce šestého stupně, ale současně během erupce došlo k extrémnímu uvolnění [[sopečné plyny|sopečných plynů]], převážně v podobě sloučenin síry, které zapříčinily jednu z největších [[Podnebí|klimaklimatických]]tických událostí minulého tisíciletí.<ref>[Brayshay and Grattan, 1999; Demarée and Ogilvie, 2001]</ref> Odhaduje se, že denně bylo do atmosféry uvolňováno okolo 1,7 megatuny [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] (SO₂) během několika prvních týdnů erupce.<ref name="sig_str358">{{Citace monografie

| příjmení2 =

| jméno2 =

| jméno3 =

Erupce pokračovaly až do [[7. únor|7. února]]a [[1784]], ale většina lávy byla na povrch transportována během prvních několika měsíců. Současně s erupcí Laki došlo k erupci i další sopky - [[Grímsvötn]], ze které pás prasklin a erupcí vycházel. Grímsvötn ukončil sopečnou aktivitu až v roce 1785. Odhaduje se, že se do atmosféry uvolnilo až 8 miliónů tun [[fluorovodík]]u, přes 120 miliónů tun [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]], přes 90 miliónů tun [[kyselina sírová|kyseliny sírové]],<ref name="populace"/> což v celé [[Evropa|Evropě]] způsobilo mlžný opar pozorovaný až v [[Sýrie|Sýrii]], severní Africe a na západní [[Sibiř]]i.<ref name="Britannica"/> Během erupce došlo také ke třetímu nejdelšímu lávovému výlevu na světě zvanému [[Eldhraun]] od dob poslední [[doba ledová|doby ledové]].<ref name="park"/>

Důsledky erupce pro Island byly zcela [[katastrofa|katastrofální]]. Odhaduje se, že zemřelo 20 až 25 % tehdejší populace Islandu, což odpovídá přibližně 9000<ref name="sig_str538">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 960.</ref> až 9500 lidem.<ref name="populace"/> Současně zemřelo okolo 80 % [[ovce|ovcí]], 50 %&nbsp;[[Tur domácí|skotskotu]]u a 50 %&nbsp;[[kůň|koní]] na následky [[zubní fluoróza|zubní]] a [[Kostní fluoróza|kostní fluorózy]],<ref name="bbc.co.uk"/><ref>[http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/306/5700/1278 VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science<!-- Bot generated title -->]</ref> kdy se zvířata otrávila sežráním [[fluorin]]u napadaného na trávu.<ref name="Parfitt4a5"/> Následky erupce byly natolik zničující, že [[Dánsko|dánská]] vláda spravující Island dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40&nbsp;000 lidí<ref name="vesnice"/>) populace ostrova mimo Island.<ref name="populace"/><ref name="vesnice"/> Erupce způsobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstatě nebylo léto, tak i v roce [[1786]].<ref name="vesnice"/>

V severní Americe se zima roku 1784 stala nejdelší a nejstudenější zimou, která byla kdy lidmi zaznamenána. V oblasti [[Nová Anglie|Nové Anglie]] se teplota pohybovala pod [[bod mrazu|bodem mrazu]] nejdéle v historii, v [[New Jersey]] se potýkali s obrovskými přívaly sněhu. V oblasti přístavu Charleston v [[Jižní Karolína|Jižní Karolíně]] bylo možné [[bruslení|bruslit]] na zamrzlé hladině. Řeka [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] zamrzla v [[New Orleans]] a ve vodách [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] se vyskytovaly [[led]]ové kry.<ref>Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), ''The Year Without a Summer?'' Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58– 77. </ref><ref>[http://perso.club-internet.fr/acatte/Iceland_Laki_in_english.htm volcanoes from Iceland : Laki<!-- Bot generated title -->]</ref>