Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892): Porovnání verzí

'''Olga Nikolajevna Romanovová''' ([[30. srpen|30. srpna]]/[[11. září]] [[1822]], [[Petrohrad|Sankt Petersburg]] – [[30. říjen|30. října]] [[1892]], [[Friedrichshafen]]) byla rodem [[Rusko|ruská]] [[velkokněžna]] a sňatkem [[Seznam württemberských královen|württemberská královna]].

=== Původ, mládí ===

Narodila se jako třetí potomek/druhá dcera ze sedmi dětí [[Seznam ruských panovníků|ruského cara]] [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]] a jeho manželky [[Šarlota Pruská (1798-1860)|Alexandry Fjodorovny]]. Vyrůstala ve velké, šťastné rodině – soužití jejích rodičů bylo jedním z nemnoha manželství v historii politicko-dynastických spojení, v němž panovala láska a vzájemná úcta.

Po svatbě její sestry [[Marie Nikolajevna (1819)|Marie]], která se provdala za prince nižšího postavení, než byla sama (jejím manželem se stal [[Leuchtenberkové|leuchtenberský vévoda]] [[Maximilián de Beauharnais]]), si Olžini rodiče přáli najít jí perspektivního manžela. Čas však ubíhal a ve velkokněžnině životě nedocházelo k žádným změnám. Její blízcí nechápali: ''«Jakže, v devatenáci letech stále ještě svobodná?»'' Přitom však uchazečů o její ruku nebylo málo. Již v roce [[1838]], kdy byla s rodiči na návštěvě v [[Berlín]]ě, upoutala šestnáctiletá Olga pozornost prince [[Maxmilián II. Bavorský|Maxmiliána]], následníka [[Bavorské království|bavorského trůnu]], nelíbil se však ani jí, ani jejím rodičům. Další rok její myšlenky opanoval [[arcivévoda]] [[Štěpán Habsburský]], syn z druhého manželství [[Uhersko|uherského]] [[palatin]]a [[Josef Habsbursko-Lotrinský|Josefa Habsbursko-Lotrinského]], jehož první manželkou byla velkokněžna [[Alexandra Pavlovna]], Olžina teta. Tomuto spojení však se postavila Štěpánova [[macecha]], třetí manželka arcivévody Josefa, která si pro žárlivost na jeho první manželku nepřála mít za blízkou příbuznou ruskou kněžnu. V roce [[1840]] se Olga rozhodla, že s manželstvím nebude spěchat; říkala, že je jí i tak dobře a je šťastná, že zůstává doma. Car Mikuláš I. jí sdělil, že je svobodná ve svém rozhodnutí a může si za muže vybrat, koho chce. Olžina teta, velkokněžna [[Jelena Pavlovna]] (manželka velkoknížete [[Michail Pavlovič|Michaila Pavloviče]], původem württemberská princezna Charlotta), začala vyvíjet úsilí, aby se Olga provdala za jejího bratra, prince [[Fridrich Württemberský|Fridricha Württemberského]] (1808—1870). Olga si zapsala do svého deníku:

Počátkem roku [[1846]] v [[Palermo|Palermu]] Olga doprovázela svou matku, která si na slunném jihu doufala upevnit zdraví, podlomené po smrti mladší dcery Alexandry. Setkala se zde s württemberským princem [[Karel I. Württemberský|Karlem]] a posléze přijala jeho nabídku k sňatku.

Již jako württemberská princezna a poté i jako královna věnovala Olga mnoho času dobročinným aktivitám, dobývajíc si tak lásky a úcty německých obyvatel – byla populárnější a oblíbenější než její manžel. Věnovala se především výchově a vzdělání dívek nebo raněným válečným veteránům; ráda vyšívala. Roku [[1849]] byla dětská nemocnice ve Stuttgartu nazvána jejím jménem (''Olgahospital''), roku [[1872]] pak ženský [[klášter]] ve Stuttgartu (''Olgaschwesternschaft''). Ve Stuttgartu nese dodnes řada institucí její jméno – vedle výše zmíněných jsou to např. Karl-Olga-Krankenhaus (Nemocnice Karla a Olgy) či gymnázium Königin-Olga-Stift; mimo jiné založila roku [[1856]] i ústav pro slepé děti, který nazvala jménem svého otce (Nikolauspflege). Na popud botanika a geografa [[Ferdinand von Mueller|Ferdinanda von Muellera]] dal objevitel [[Ernest Giles]] části skalního komplexu [[Kata Tjuta]] v [[Austrálie|Austrálii]] název [[Mount Olga]]; ještě dnes jej obyvatelé nazývají ''Olgas''.

* {{commonscatCommonscat|Queen Olga of Württemberg}}