Átma: Porovnání verzí

Přidáno 81 bajtů ,  před 6 lety
úprava definice pojmu na začátku článku
(úprava odkazů)
(úprava definice pojmu na začátku článku)
'''Átma''' nebo též '''átman''' (v [[dévanágarí]] आत्मा nebo आत्मन्, stř. rod, přepisované s malým počátečním písmenem) je [[hinduismus|hinduistický]] termín označující tupojem o individuální podstatě nejvnitřnějšíči duchovníindividuální podstatuidentitě každého jedince a do češtiny se překládá většinou jako [[jáství]], já, [[duše]] nebo nadduše. V [[buddhismus|buddhistické]] filosofii seje átma objevujepopřeno vjako odlišnémreálné, významuneboť ase nazývátu sepovažuje [[anattá]]za iluzorní efekt pohrouženosti jedince do individuální tělesné variety hmoty.
 
Pojem átma je plně rozebírán v [[Upanišady|upanišadách]] a základním poselstvím z tohoto rozboru je totožnost átma a [[brahman]], tedy individuální [[jáství]]podstaty člověkakaždého jedince a nejvyššíuniverzální podstaty [[Kosmos|kosmický]]všeho. [[fenomén]]:{{Citace|Pokud jde o vztah mezi nejvyšším kosmickým fenoménem [[brahma]] a duchovní podstatou člověka, dospívají všichni autoři upanišad k jednotnému závěru - k přesvědčení o jejich totožnosti.<ref name="Zbav">D. Zbavitel: Upanišady. DharmaGaia, Praha 2004, 1. vydání str. 15 (Předmluva).</ref>}} Základem je tedy poznání átma a zjištění, že je vskutku totožné s brahma. Tak je možno dosáhnout vysvobození (''[[mókša]]'') z koloběhu životů (''[[samsára]]''). Toto poznání není pouhé intelektuální poznání, ale prožitek této jednoty, kterého je možno dosáhnout různými způsoby. V upanišadách se někdy mluví o soustředění na átma<ref>Kathópanišad II.12</ref> nebo [[Meditace|meditaci]], že vše je átma. V nejstarších [[Upanišady|upanišadách]] je možné nalézt i zmínky o milosti, kterou člověk může dojít tímto zjištěním.
 
== Interpretace átma ==
Všechny [[Indická filosofie|indické filosofické]] směry s pojmem átma nějakým způsobem pracují, i když třeba buddhistická filosofie nebo materialističtí lókájatikové jeho existenci popírají. PodstataPojem átma je v různých [[Indická filosofie|filosofických školách]] interpretovánainterpretován různě. V Brhadáranjakópanišadě III.9.26, která je jednou z nejstarších, je átma popisováno následovně:{{citace|Ono Já není to ani to (''néti néti''). Je neuchopitelné, protože je nelze uchopit. Je nezničitelné, protože se nezničí. Je nelpějící, protože nelpí. Je nespoutané, netrpí, není zraňováno.<ref name="Zbav"/>|Brhadáranjakópanišad III.9.26}}
 
Rovnice átma = [[brahman]] je základem učení [[védanta|védanty]], která je jedním z šesti duchovních směrů [[Hinduismus|hinduismu]]. Zvláštně [[advaita]] [[védanta]] drží tuto rovnici v jejím nejsilnějším smyslu, tedy, že i átma je jen jeden a vše je ve výsledku jedno. Zdání dvojnosti (duality) je pouze iluze ([[májá]]). Átma je v tomto případě chápáno velice abstraktně jako bytí, vědomí, blaženost (''sat-čit-ánanda'') a v důsledku toho neexistuje lidská individualita. Aby bylo možné vysvětlit takové věci jako je [[reinkarnace]] nebo [[karma (hinduismus)|karma]], existuje [[jáství]] (''ahankára''). [[Advaita]] [[védanta]] učí, že kvůli [[nevědomost]]i si člověk myslí, že je hmotnou individualitou (''upádhi'') na základě [[jáství]] (''ahankáry''), a proto si musí uvědomit, že jeho skutečnou podstatou je átma, které je ztotožněné s [[brahman]].<ref name="Zbav"/>
Neregistrovaný uživatel