Isabela Jeruzalémská: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Humphrey IV of Toron Isabela.jpg|thumb|upright|Isabelina svatba s Homfroiem z Toronu]]{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=

Isabela se narodila z druhého manželství jeruzalémského krále [[Amaury I. Jeruzalémský|Amauryho]] a [[Marie Komnenovna (jeruzalémská královna)|Marie]], dcery Jana Komnéna. Roku 1183<ref name="Is-fmg"></ref> se na hradě Keraku provdala za hraběte [[Homfroi IV. z Toronu|Homroie z Toronu]], příslušníka jedné z nejstarších rodin v království a vyženěného syna<ref name="St-fmg">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/JERUSALEM%20NOBILITY.htm#StephanieMillyNablus11551183 www.fmg.ac]</ref> [[Renaud de Châtillon|Renauda ze Châtillonu]]. Svatba, od níž si leprou postižený král [[Balduin IV. Jeruzalémský|Balduin]]<ref name="Saladin147">{{Citace monografie | jméno = Geoffrey | příjmení = Hindley | odkaz na autora = | titul = Saladin a počátky džihádu | vydavatel = Baronet | místo = Praha | rok = 2009 | jazyk = | strany = 199 |isbn = 978-80-7384-203-1 | poznámka = dále jen ''Saladin''}}</ref> i zřejmě i Renaud slibovali sblížení starousedlé a nově příchozí křižácké šlechty,<ref name="duggan125">{{Citace monografie

[[FileSoubor:Levanta 1190-cs.svg|thumb|left|upright|Levanta roku 1190]]

Po smrti dětského krále [[Balduin V. Jeruzalémský|Balduina V.]] v srpnu 1186 došlo ke sporu. Jeruzalémský patriarcha korunoval [[Sibyla Jeruzalémská|Sibylu]], Isabelinu starší sestru, a v Nábulusu byl, barony a Isabelinou matkou Mariií s chotěm [[Balian z Ibelinu|Balianem z Ibelinu]], jeruzalémským králem jmenován Homfroi. Dědic Zajordánska, vzdělaný<ref name="Hom-mitt"></ref> milovník pokojného života a uměleckých děl,<ref name="duggan125">''Křižácké výpravy'', str. 125</ref> však před držením koruny couvl a raději složil lenní hold Sibyle a Guyovi z Lusignanu.<ref name="duggan127">''Křižácké výpravy'', str. 127</ref> O rok později se Homfroi po katastrofálním neúspěchu křesťanů u Hattínských rohů dostal do Saladinova zajetí<ref name="duggan135">''Křižácké výpravy'', str. 135</ref> a byl propuštěn v červenci 1188.<ref name="duggan144">''Křižácké výpravy'', str. 144</ref> {{Citát|Sultán poslal do Damašku franského krále a jeho bratra, dále Honfroie a pána Džubajlu..., aby je tam uvěznili a zastavili po tolika činech...|[[Imád-ad-Dín]]<ref name="Očima138">''Křížové výpravy očima'', str. 138</ref>}}

Královna Sibyla i s oběma dcerami zemřela roku 1190 a nárok na trůn tak připadl Isabele, což se stalo pro její bezdětné manželství s Homfroiem osudným. [[Konrád z Montferratu]]{{#tag:ref|Pobývající v Levantě od roku 1187 v obavě před zatčením pro vraždu.<ref name="duggan141">''Křižácké výpravy'', str. 141</ref>|group=pozn.}} se společně s Marií Komnénovnou zasadil o zinscenování Isabelina rozvodu s Homfroiem z Toronu. Jako záminka posloužilo tvrzení, že Isabela byla donucena k uzavření sňatku nátlakem a že zženštilý Homfroi sňatek nikdy nezavršil tělesným spojením.<ref name="duggan147">''Křižácké výpravy'', str. 147</ref> {{#tag:ref|Homfroi se nechal ke zrušení lehce přesvědčit, ale Isabela se po nějaký čas marně vzpouzela.<ref name="Hom-mitt"></ref>|group=pozn.}} S dědičkou království se Konrád vzápětí sám oženil.<ref name="Hroši165">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci ve Svaté zemi | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1996 | vydání = 2 | počet stran = 289 | isbn = 80-204-0621-2 | strany = 165|poznámka = dále jen ''Křižáci ve Svaté zemi''}}</ref>{{#tag:ref|Stal se tak [[bigamie|bigamistou]], protože již měl za manželku [[Theodora Komnenovna|Theodoru Komnenovnu]].|group=pozn.}} Po dobytí Akkonu se za zprostředkování evropských panovníků ujednalo příměří mezi oběma uchazeči o jeruzalémský trůn. Guy z Lusignanu, vdovec po královně Sibyle a zkrachovalý válečník od Hattínských rohů, zůstal u moci a po jeho skonu měl na trůn nastoupit Konrád.<ref name="Hroši166">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 166</ref> Na jaře 1192 se situace v Levantě změnila. Guy neměl již žádnou podporu místních baronů a tehdy [[Richard Lví srdce]] udělil Jeruzalém Konrádovi a Guy dostal jako odškodnění Kypr.<ref name="Hroši169-170">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 169-170</ref>

[[FileSoubor:SvatbaIsabelaKOnrad.jpg|thumb|upright|Svatba Isabely s Konrádem z Montferratu]]

28. dubna 1192 byl Konrád z Montferratu krátce po své korunovaci zavražděn dvěma vrahy ze sekty [[asasínové|asasínů]] a bylo nutné najít rychle nového vládce Jeruzaléma a manžela vdově Isabele. Volba obyvatel Tyru padla na [[Jindřich II. ze Champagne|Jindřicha ze Champagne]],<ref name="Saladin222">{{Citace monografie | jméno = Geoffrey | příjmení = Hindley | odkaz na autora = | titul = Saladin a počátky džihádu | vydavatel = Baronet | místo = Praha | rok = 2009 | jazyk = | strany = 222 |isbn = 978-80-7384-203-1 | poznámka = dále jen ''Saladin''}}</ref> který byl zřejmě nejméně kontroverzním kandidátem.<ref name="lam-Jin2"></ref>{{#tag:ref|Zatímco jeho bratranec Richard Lví srdce byl obviněn svými současníky z Konrádovy vraždy.<ref>{{Citace monografie | jméno = Pavel | příjmení = Soukup | titul = Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta | vydavatel = Knihovna Jana Drdy v Příbrami | místo= Příbram | rok = 2003 | počet stran = 151 | isbn = 80-86240-67-3 | strany = 120}}</ref>|group=pozn.}} 5. května 1192, již týden po Konrádově smrti, byla Isabela provdána za mladého hraběte.

{{Citát|Když byl [[Konrád z Montferratu|Markýz]] mrtev a jeho duše mířila do pekla, anglický král převzal vládu v Tyru a věnoval ji hraběti Jindřichovi, s nímž vyřešil všechny problémy. Tento poslední se již téže noci spojil s královnou, Markýzovou ženou, neboť tvrdil, že má největší právo spojit se s ženou zemřelého.|Imád-ad-Dín<ref name="Očima216">{{Citace monografie | jméno=Francesco| příjmení=Gabrieli | odkaz na autora = | titul=Křížové výpravy očima arabských kronikářů|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=216 | isbn = 978-80-257-0333-5|poznámka=dále jen ''Křížové výpravy očima''}}</ref> }}

Shodou okolností se právě Amaury stal čtvrtým Isabeliným chotěm, poté, co Jindřich vypadl z okna galerie. Nový panovník po krachu německé křížové výpravy uzavřel mír s Ajjúbovci.<ref name="Hroši198-199">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 198-199</ref> Korunovace proběhla v lednu 1198 v Akkonu<ref name="Is-fmg"></ref> a v království dočasně nastalo období klidu a míru.<ref name="Hroši230">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 230</ref> Král Amaury zemřel 1. dubna 1205 na úplavici a Isabela se na krátký rok ujala vlády. Zemřela zřejmě v době po květnu 1206.