Kníže: Porovnání verzí

Knížeti přísluší oslovení ''[[Jasnost]]'' (dříve ''Knížecí Milost''), ostatním členům rodiny pak dle titulu ''Jasnost'' či ''Excelence''. Nejstarší syn knížete je většinou ''[[dědičný princ]]'' (Erbprinz) nebo ''[[dědičný princ|dědičný hrabě]]'' (Erbgraf). Ostatní děti knížete jsou u vládnoucích rodů: princové (princezny) a u šlechtických rodů: hrabata (hraběnky), toto ale není pevně dané pravidlo.

Říšská knížata, která přišla o svá suverénní panství [[mediatizace|mediatizací]] za [[Napoleon Bonaparte|Napoleona I.]] a která nezískala suverenitu při jednáních [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], si až do zániku monarchie udržela zvláštní privilegia. Byla i nadále považována za rovnocenná vládnoucím panovnickým domům. Jejich hlavou je kníže, ostatní členové mají titul [[princ|„princ“]] či „princezna“. Knížecí rody, které získaly titul pouze jako šlechtickou hodnost během 19. a 20. století (tedy po mediatizaci drobných říšských států, tj. nikdy fakticky nevládly), se liší i označením svých potomků – knížetem je pouze hlava rodu, ostatní členové jsou hrabata a hraběnky (v českých zemích například [[Kinští]]). K [[seznam mediatizovaných rodů|mediatizovaným rodům]] patří [[Lobkovicové]], [[Schwarzenbergové]], [[Fürstenberg]]ové, [[Thurn-Taxisové]], z [[Hohenlohe]].