Wikipedie

Drop velký: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 93.153.8.16 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Addbot
Rozdělení textu do kapitol, doplnění některých z nich
Řádek 2:
| barva = pink
| jméno = Drop velký
| obrázek = DabaoDrofa (1).jpg
| popis obrázku = Drop velký (samec)
| šířka obrázku = 260 px
| status = vu
Řádek 13 ⟶ 14:
| čeleď = [[dropovití]] (Otididae)
| rod = '''''Otis'''''
| rod popsal = [[Carl Linné|LinnéLinnaeus]], [[1758]]
| binomické jméno = Otis tarda
| druh popsal = [[Carl Linné|LinnéLinnaeus]], [[1758]]
| sesterska = ''[[Chlamydotis]]''
| mapa rozšíření = Otis tarda distribution.png
| popis mapy = Rozšíření dropa velkého
}}
'''Drop velký''' (''Otis tarda'') je velký [[ptáci|pták]] z řádu [[krátkokřídlí|krátkokřídlých]] a čeledi [[dropovití|dropovitých]] (Otididae).
'''Drop velký''' (''Otis tarda'') je velký [[ptáci|pták]] z řádu [[krátkokřídlí|krátkokřídlých]] a čeledi [[dropovití]]. Je to jeden z nejtěžších létajících ptáků na světě a největší pták v [[Evropa|Evropě]]. Žije ve spíše sušších, stepních oblastech od [[Španělsko|Španělska]] po [[Čína|Čínu]], nevyskytuje se jižně od [[Středozemní moře|Středozemního moře]] ani severně od [[Dánsko|Dánska]]. Jeho areál je rozdrobený na malé plochy vzdálené daleko od sebe, neboť je velmi háklivý na intenzivní [[zemědělství]]. Vyznačuje se výrazným [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]]. Samec je větší než [[krocan]], s výrazným šedým krkem a "vousem" po stranách velké hlavy, samice je o dost menší. Živí se rostlinnou potravou i [[hmyz]]em, občas žere i drobné [[Obratlovci|obratlovce]], např. malé [[Hlodavci|hlodavce]], [[Ještěrka|ještěrky]] nebo ptačí mláďata.
 
== Fylogeneze ==
Drop velký žije v malých hejnech, samci se sdružují k sobě, nemají teritoria, ale panuje mezi nimi určitá hierarchie. V průběhu toku nevydávají hlasové projevy. Hnízdí jednou za rok, v době mezi dubnem a srpnem. Jako hnízdo používá mělké jamky v zemi. Na vejcích, které jsou většinou 2–3, sedí pouze samice, doba inkubace je 23–24, někdy však až 30 dní. Mláďata začínají létat 6–7 týdnů po vylíhnutí. Pohlavně dospělí jsou po 4 (samice) nebo 5 (samci) letech života.
Drop velký je jediný druh rodu ''Otis''. Jeho nejbližšími příbuznými jsou dropi rodu ''[[Chlamydotis]]'': [[drop obojkový]] a [[drop hřívnatý]].<ref>Pitra, Ch., Lieckfeldt, D., Frahnert, S. a Fickel, J., [[2002]]: Phylogenetic Relationships and Ancestral Areas of the Bustards (Gruiformes: Otididae), Inferred from Mitochondrial DNA and Nuclear Intron Sequences. ''Molecular Phylogenetics And Evolution'', '''23''': 63-74.</ref><ref>Broders, O., Osborne, T. a Wink, M., [[2003]]: A mtDNA phylogeny of bustards (family Otididae) based on nucleotide sequences of the cytochrome ''b''-gene. ''Journal Fur Ornithologie'', '''144''': 176-185.</ref> Drop velký je ve svém areálu málo proměnlivý, dělí se na dva [[poddruh]]y. Oblast od západní [[Evropa|Evropy]] po [[Střední Asie|Střednístřední Asii]] obývá drop velký evropský ''Otis tarda tarda'', dále na východ žije drop velký asijský ''Otis tarda dybowskii''.<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 2|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref> ▼
 
==Popis==
Je stálý, z některých severních hnízdišť na zimu odlétá, při obzvláště tvrdých zimách může odlétat i z míst, kde obvykle zůstává.
Velký a mohutný, jeden z nejtěžších ptáků na světě. Vyznačuje se výrazným [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]]. Samec dorůstá délky 90–105 cm a v rozpětí křídel měří 210–240 cm. Samice je výrazně menší, s délkou těla 75–85 cm a rozpětím křídel 170–190 cm. Hmotnost samce se pohybuje v rozmezí 8–16 kg, samice 3,5–5 kg. Svrchu je červenohnědý, hustě tmavě proužkovaný, hlavu a krk má šedé a spodinu těla bílou. Za letu jsou nápadná hodně bíle zbarvená křídla s černými letkami. Samec má dlouhá bílá pera u zobáku („vous“) a kaštanově hnědě zbarvenou hruď a spodní část krku. Samice toto kaštanové zbarvení většinou postrádá a liší se také menším množstvím bílé na svrchní straně křídel.<ref name="hudec"/><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>
 
== Fylogeneze Rozšíření==
Žije ve stepních oblastech od [[Španělsko|Španělska]] po [[Čína|Čínu]], nevyskytuje se jižně od [[Středozemní moře|Středozemního moře]] ani severně od [[Dánsko|Dánska]]. Jeho areál je rozdrobený na malé plochy vzdálené daleko od sebe. Převážně stálý pták, pouze některé severnější populace na zimu odlétají, při obzvláště tvrdých zimách může odlétat i z míst, kde obvykle zůstává. Vlivem intenzifikace zemědělství a pronásledování z mnoha původních hnízdišť vymizel a jeho stavy se nadále snižují.<ref name="hudec"/>
▲Drop velký je jediný druh rodu ''Otis''. Jeho nejbližšími příbuznými jsou dropi rodu ''[[Chlamydotis]]'': [[drop obojkový]] a [[drop hřívnatý]].<ref>Pitra, Ch., Lieckfeldt, D., Frahnert, S. a Fickel, J., [[2002]]: Phylogenetic Relationships and Ancestral Areas of the Bustards (Gruiformes: Otididae), Inferred from Mitochondrial DNA and Nuclear Intron Sequences. ''Molecular Phylogenetics And Evolution'', '''23''': 63-74.</ref><ref>Broders, O., Osborne, T. a Wink, M., [[2003]]: A mtDNA phylogeny of bustards (family Otididae) based on nucleotide sequences of the cytochrome ''b''-gene. ''Journal Fur Ornithologie'', '''144''': 176-185.</ref> Drop velký je ve svém areálu málo proměnlivý, dělí se na dva [[poddruh]]y. Oblast od západní [[Evropa|Evropy]] po [[Střední Asie|Střední Asii]] obývá drop velký evropský ''Otis tarda tarda'', dále na východ žije drop velký asijský ''Otis tarda dybowskii''.
 
=== Výskyt v Česku ===
Hnízdění dropa velkého je v Česku známo od začátku [[20. století]]. JedinouJediným oblastí,pravidelným kde hnízdil,hnízdištěm byl [[Okres Znojmo|znojemský okres]], výjimečně byl pozorován i v jiných částech země. OdVelikost rokučeské [[1996]]populace bylse dropještě nav územíobdobí Českalet ještě1970–81 několikrátudržovala spatřenna stabilní úrovni 31–37 jedinců, pravděpodobněv šloroce ale1982 obylo jedincezjištěno zdokonce hnízdišť44 vjedinců. severnímPoté [[Rakousko|Rakousku]],však hnízděnídošlo nebylok prokázáno.<ref>[[Karelvelkému Šťastný|Šťastný,zlomu K.]],a [[Vladimírpočetnost Bejček|Bejček,začala V.]],prudce [[Karelklesat; Hudec|Hudec,v K.]]roce 1983 byly celkové stavy odhadovány na 26 ptáků, [[2006]]:roku ''Atlas1988 hnízdníhona rozšíření18 ptáků a v Českéroce republice'',1994 [[Praha]],již jen na 6 ptáků. V roce [[Aventinum1996]]</ref> pak bylo zjištěno na dlouhou dobu poslední prokázané hnízdění na našem území. Příčinou tak prudkého poklesu bylo vedle zemědělského hospodaření také zřízení vojenského letiště v roce 1983.
 
Zvrat nastal až v roce 2006, kdy došlo k úspěšnému vyhnízdění u [[Morašice (okres Znojmo)|Morašic]] na Znojemsku. Návrat dropa velkého na původní jihomoravská hnízdiště je důsledkem úspěšného záchranného programu probíhajícího v Rakousku, kde se podařilo zvrátit klesající trend místní populace a dosáhnout postupného navyšování stavů.<ref name="hudec"/><ref>[[Karel Šťastný|Šťastný, K.]], [[Vladimír Bejček|Bejček, V.]], [[Karel Hudec|Hudec, K.]], [[2006]]: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice'', [[Praha]], [[Aventinum]]</ref><ref name=ochrana>{{Citace monografie|příjmení=Škorpíková|jméno=V.|příjmení2=Zámečník|jméno2=V.|titul=Možnosti ochrany dropa velkého (Otis tarda) na Znojemsku|vydavatel=Česká společnost ornitologická|rok=2008|url=http://www.birdlife.cz/wpimages/video/Ochrana%20dropa%20velkeho.pdf}}</ref>
Blízká populace žije na jihozápadě [[Slovensko|Slovenska]] v jedné lokalitě na [[Žitný ostrov|Žitném ostrově]]. Zde ve slovenské [[přírodní rezervace|státní přírodní rezervaci]] [[Zlatná na Ostrove]] pravidelně hnízdí, rozloha této rezervace činí okolo 10000 [[hektar]]ů.
 
==Potrava==
Živí se hlavně rostlinnou potravou, nejvíce listy, pupeny, květy a plody polních rostlin a plevelů. Méně požírá také hmyz a příležitostně chytá i [[Obratlovci|obratlovce]], např. malé [[Hlodavci|hlodavce]], [[Ještěrka|ještěrky]] nebo ptačí mláďata.<ref name="hudec"/>
 
==Hnízdění==
Drop velký žije většinu roku v hejnech oddělených podle pohlaví a stáří, která se společně scházejí na jaře na tokaništích. Je [[Polygamie|polygamní]]. Tok probíhá ve volných skupinách od časně ranních nebo pozdně odpoledních hodin. Samci se během něj předvádějí, natřásají a následně většinu peří „otočí naruby“, čímž se změní ve velkou bílou kouli. Hnízdí jednou za rok od dubna do srpna, s případnými náhradními snůškami. Jako hnízdo používá jen 3–4 cm hlubokou jamku v zemi. Snůška čítá 2 (1–4) hnědozelená nebo modrozelená, tmavě olivově zelenohnědě nebo olivově šedě skvrnitá vejce o rozměrech 79,5 x 56,9 mm (někdy skvrnění zcela chybí). Snášena jsou v intervalu 1–2 dní, sezení začíná podle různých záznamů buď od snesení prvního nebo posledního vejce. Sedí pouze samice, doba inkubace je 23–24, někdy však až 30 dní. Samice je zpočátku velmi citlivá na rušení a je–li vyplašena, může hnízdo opustit, ke konci inkubace se již snaží vetřelce od hnízda odlákat předstíráním zranění nebo na něj doráží. Mláďata se u hnízda zdržují jen 3–4 dny a poté jsou voděna samicí po okolí. Létat začínají ve stáří 6–7 týdnů. Pohlavně dospělá jsou po 4 (samice) nebo 5 (samci) letech života.<ref name="hudec"/>
 
==Ochrana==
Drop velký je v ČR dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. [[Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v Česku|zvláště chráněn]] jako kriticky ohrožený druh a je uveden v Příloze I. Směrnice o ptácích.<ref name=ochrana/>
 
== Reference ==
* [[Karel Hudec|Hudec, K.]], [[Karel Šťastný|Šťastný, K.]] a kol., [[2005]]: ''Fauna ČR. Ptáci 2/I'', 2. vydání. [[Praha]], [[Academia]].▼
<references />
▲* [[Karel Hudec|Hudec, K.]], [[Karel Šťastný|Šťastný, K.]] a kol., [[2005]]: ''Fauna ČR. Ptáci 2/I'', 2. vydání. [[Praha]], [[Academia]].
 
{{commonscat|Otis tarda}}
{{Pahýl}}
 
{{Portály|Ptáci}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Drop_velký“