Skřivan polní: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commons}}; kosmetické úpravy |
Doplnění článku |
||
Řádek 2:
| barva = pink
| jméno = Skřivan polní
| obrázek = Skylark (Alauda arvensis) by Neil
| šířka obrázku =
| popis obrázku = Skřivan polní
| status = LC
Řádek 15:
| rod = [[skřivan]] (''Alauda'')
| binomické jméno = Alauda arvensis
| druh popsal = [[Carl Linné|
}}
'''Skřivan polní''' (''Alauda arvensis'') je malý druh [[pěvci|
==Taxonomie==
Rozlišuje se 13 [[poddruh]]ů:<ref name="hbw">Juana, E. de; Suaréz, F.; Ryan, P.; Alström, P. & Donald, P. (2004): Family Alaudidae (Larks). ''In'': del Hoyo, J.; Elliott, A. & Christie, D. A. (eds): ''Handbook of Birds of the World (Vol.9: Cotingas to Pipits and Wagtails)''. Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-69-6</ref><ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=K. a kol.|titul=Fauna ČR. Ptáci 3|rok=2005|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=80-200-1113-7}}</ref>
* ''A. a. arvensis'' Linnaeus, 1758 – většina Evropy
* ''A. a. scotica'' Tschusi, 1903 – [[Britské ostrovy]]
* ''A. a. guillelmi'' Witherby, 1921 – severní [[Portugalsko]], severozápadní [[Španělsko]]
* ''A. a. sierrae'' Weigold, 1913 – jižní Portugalsko, střední a jižní Španělsko
* ''A. a. cantarella'' Bonaparte, 1850 – jižní Evropa od severovýchodního Španělska východně po [[Kavkaz]]
* ''A. a. dulcivox'' Hume, 1872 – jihovýchod evropské části Ruska a západní [[Sibiř]] jižně po severozápadní [[Čína|Čínu]] a jihozápadní [[Mongolsko]]
* ''A. a. harterti'' Whitaker, 1904 – severozápadní Afrika
* ''A. a. armenica'' Bogdanov, 1879 – jihovýchodní Turecko, [[Írán]]
* ''A. a. intermedia'' Swinhoe, 1863 – střední Sibiř po severovýchodní Čínu a Koreu
* ''A. a. kiborti'' Zaliesski, 1917 – jižní Sibiř, severní a východní Mongolsko a severovýchodní Čína
* ''A. a. pekinensis'' Swinhoe, 1863 – severovýchodní Sibiř, [[Kamčatka]], [[Kurily]]
* ''A. a. lonnbergi'' Hachisuka, 1926 – severní část [[Sachalin]]u
* ''A. a. japonica'' Temminck & Schlegel, 1848 – jižní část Sachalinu, Kurily, [[Japonsko]] a [[Rjúkjú]]
== Popis ==
O něco větší než [[vrabec domácí|vrabec]] (délka těla 16–18 cm). Opeření je u obou pohlaví nenápadné, svrchu a na hrudi šedohnědé, tmavě čárkované, na břiše bílé. Na temeni je vztyčitelná tupá chocholka (podobný [[chocholouš obecný]] má chocholku delší a špičatější). V letu jsou nápadné bílé lemy krajních ocasních per a bělavý zadní okraj křídla. Létá ploše vlnitě, za zpěvu vystoupá na třepetajících se křídlech do výšky 50–100 m, odkud zase pomalu klesá a nakonec padá k zemi s přitaženými křídly.
[[Soubor:Alauda arvensis nest.jpg|left|thumb|Hnízdo skřivana polního s vejci]]▼
===Hlas===
Vábení je rozmanité, nejčastěji „príít“, „prrlyy“, „prry–yt“ aj. Zpěv tvoří dlouhá řada drnčivých, cvrlikavých a hvízdavých tónů, prokládaných imitacemi hlasů jiných druhů ptáků.<ref name="hudec"/><ref>{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=L. a kol.|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2.|vydavatel=Ševčík|místo=Praha|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>
{{poslech|nazev_souboru=XN Alauda arvensis.ogg|titulek=Skřivan polní|popis=Nahrávka se zpěvem}}
==Rozšíření==
Druh s [[Palearktická oblast|palearktickým]] typem rozšíření. Areál sahá od jižní Evropy a severozápadní Afriky východně po [[Kamčatka|Kamčatku]] a [[Japonsko]]. Zavlečen byl také na [[Nový Zéland]], do [[Austrálie]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Je částečně tažný, zimoviště ptáků ze severních populací leží v západní Evropě, Středomoří, severní Indii a jižní Číně. Stavy ve většině evropských zemích zhruba od 60. let 20. století silně klesají. Příčinou je silná intenzifikace zemědělství, spojená s větším používáním hnojiv a chemických látek, dokonalejšími technologiemi a vznikem rozsáhlých monokultur. I přesto, že východoevropské populace zůstaly stabilní, byl skřivan polní v Evropě charakterizován jako zdecimovaný.<ref name="hudec"/><ref name="cepak">{{citace monografie|příjmení=Cepák|jméno=J. a kol.|titul=Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky|vydavatel=Aventinum|rok=2008|místo=Praha|isbn=978-80-86858-87-6}}</ref>
Hnízdí v otevřené zemědělské krajině, na podzim a v zimě se často vyskytuje na [[Strniště|strništích]] a [[Úhor|úhorech]].
===Výskyt v ČR===
V [[Česko|České republice]] hnízdí velmi početně od nížin až do alpínského pásma hor. V posledních desetiletích se jeho početnost snižuje; v letech 1985-89 byla velikost hnízdní populace odhadnuta na 800 000–1 600 000 párů, v období let 2001–03 na 700 000–1 400 000 párů.<ref name="hudec"/>
==Potrava==
Potrava je smíšená. Na jaře a v létě požírá hlavně [[hmyz]], na podzim a v zimě převážně zelené lístky a semena. Mláďata krmí výhradně živočišnou stravou. Potravu hledá většinou na zemi, méně i pod jejím povrchem nebo na rostlinách.<ref name="hudec"/>
==Hnízdění==
Hnízdí jednotlivě a teritoriálně. Samci se na hnízdišti objevují průměrně o 13 dnů dříve než samice a krátce nato začínají obsazovat hnízdní revíry, které vyznačují hlasitým zpěvem v letu. Často využívá stejné okrsky více let po sobě. Je sociálně [[Monogamie|monogamní]], vzácně se vyskytují i případy [[polygamie]]. [[Hnízdo]] je na zemi v nízkém porostu, většinou u hustšího trsu. Samice na hnízdišti hloubí hned několik důlků, z nichž 4–5 začne vystýlat materiálem a v 1 postaví hnízdo. Vystláno je většinou jen suchou trávou, listy a kořínky, méně často i žíněmi, chlupy, mechem a několika pírky. Stavba prvního hnízda trvá 8–10 dnů, druhé je hotové již za 4–5 dnů.
Hnízdí 2–3x ročně od března do července. Snůška čítá 3–4 (1–5) šedavá, nahnědlá a zřídka i bělavá, hustě tmavošedě nebo tmavohnědě skvrnitá vejce o rozměrech 22,84 x 16,85 mm. Snášena jsou denně v ranních hodinách, sezení začíná před snesením posledního vejce. Inkubace trvá 10–12 dnů, sedí pouze samice. Mláďata se líhnou během několika hodin a jsou krmena oběma rodiči. Hnízdo opouštějí po 7–11 dnech a plné vzletnosti dosahují ve stáří 18 dnů. Po osamostatnění se slučují do menších hejn. Roční úmrtnost mláďat od dosažení vzletnosti je 38 %, dospělých ptáků 33,5 %. Většina ztrát je způsobená predátory, hlavně [[krkavcovití|krkavcovitými]], motáky, liškami, lasicemi a kunami, a dále zemědělskými stroji. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. kalendářním roce, nejvyšší známý věk je 9 let a 5 měsíců.<ref name="hudec"/>
== Ocenění ==
* [[Česká společnost ornitologická]] - Pták roku 2005
==Reference==
<references />
== Literatura ==
* Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''; str. 160. Academia, Praha.
* Dierschke, V. (do češtiny přeložil Jan Robovský, 2009): ''Ptáci''; str. 23. Euromedia Group, Praha.
Řádek 39 ⟶ 67:
== Externí odkazy ==
* {{Commons|Alauda arvensis}}
* {{Commonscat|Alauda arvensis}}
* {{Wikidruhy|taxon=Alauda arvensis}}
* http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8824/
* http://www.rozhlas.cz/hlas/souvisejici/_zprava/149804
| |||