Jan Škoda: Porovnání verzí

'''Jan Škoda''' ([[2. květen|2. května]] [[1896]], [[Praha]] – [[17. listopad|17. listopadu]] [[1981]], Praha) byl [[Češi|český]] [[divadlo|divadelní]] [[režie|režisér]], ředitel, dramaturg a [[herec]].

Po maturitě v roce [[1914]] na reálném gymnáziu v Praze pokračoval po první světové válce v dalším studiu na Českém vysokém učení technickém a současně na [[KonzervatořPražská konzervatoř|konzervatoři]]i v Praze ([[1920]]–[[1923]]).<ref name="nd">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Archiv Národního divadla | titul = Jan Škoda | url = http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=3747}}</ref>

Na [[Konzervatoř]]ikonzervatoři byl žákem profesora [[Jaroslav Hurt|Jaroslava Hurta]]., Veve dvacátých letech spolu s dalšími mladými posluchači a absolventy třídy J.&nbsp;Hurta hrál v holešovické [[Legie malých|Legii malých]] v mimoškolních veřejných představeních. Práce v tomto studiu se zúčastnili rovněž např.&nbsp;[[Jiřina Šejbalová]], [[František Salzer]], [[Jiří Frejka]], [[Erik Adolf Saudek|Erik A.Saudek]], [[Bohuš Záhorský]], [[František Muzika]], [[František Zelenka]], [[Jaroslav Ježek]], [[Saša Machov]] a další.<ref> [[Ladislav Boháč]]: ''Tisíc a jeden život'', Odeon, Praha, [[1981]], str.&nbsp;31, 86.</ref>.

Jako student Konzervatořekonzervatoře se stal v roce [[1921]] elévem činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] a vystupoval zde v menších rolích až do roku [[1924]].<ref name="nd" />

Následně působil jako [[režisér]] v divadle v [[Košice|Košicích]] ([[1924]]–[[1926]]),<ref name="nd" /> ve Východočeském divadle (režisér, šéf činohry [[1926]]–[[1928]]), v [[ČeskéJihočeské Budějovicedivadlo|Českých Budějovicích]] ([[1928]]/[[1929]])<ref name="tom">[[Josef Tomeš]]: ''Český biografický slovník XX. století III'', s. 272</ref> a od roku [[19291930]] do roku [[1937]] jako šéf činohry vea Státním divadlerežisér v ostravském [[OstravaNárodní divadlo moravskoslezské|OstravěNárodním divadle moravskoslezském]]<ref name="enc">''Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2'', s. 400.</ref> (s výjimkou sezóny [[1931]]/[[1932]] strávené ve [[Slovenské národní divadlo|Slovenském národním divadle]] v [[Bratislava|Bratislavě]], kde zastával pozici šéfa české činohry).<ref>Kolektiv autorů: ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů''. Praha : Divadelní ústav, 2000, s. 443.</ref>

V letech [[19381937]]/–[[1939]] byl šéfem činohry Státníhoa režisérem [[Národní divadlo Brno|Zemského divadla]] v [[Brno|Brně]]<ref>Kolektiv autorů: ''Postavy brněnského jeviště I''. Brno, 1984, s. 341.</ref> a od konce roku [[1939]] se vrátil do Státního divadla v [[OstravaNárodní divadlo moravskoslezské|OstravěNDM]] v Ostravě jako šéf činohry a režisér,<ref name="enc" /> v roceletech [[1940]]–[[1942]] sebyl staljeho ředitelem.<ref>Kolektiv autorů: ''Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999''. Ostrava, 1999, s. 145</ref>

Za okupace byl v roce [[1942]] zatčen,<ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;490</ref>, avšak následně propuštěn a zbaven funkce ředitele.

Od roku [[1943]] pracoval v Nezávislém divadle, Intimním divadle a režíroval pohostinsky v divadle [[Lidové divadlo Uranie|Uranie]].<ref name="nd" /> V květnu [[1945]] založil spolu s dalšími ostravskými divadelníky<ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;36, ISBN 978-80-200-1502-0.</ref> Karlem Paloušem a scénografem Janem Sládkem v Praze „Malé realistické divadlo“ a stal se jeho ředitelem. Divadlo sídlilo v sále v malostranské Umělecké besedě.

Jan Škoda chtěl připojit k divadlu jako pobočnou scénu i Divadlo satiry a toto se stalo v sezóně [[1945]]/[[1946]] jeho formální součástí. V září [[1945]] přestěhoval své divadlo do bývalého Švandova divadla a nové divadlo působilo pod jménem "[[Švandovo divadlo na Smíchově|Realistické divadlo]]".<ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;33–34, 36–37, ISBN 978-80-200-1502-0 </ref>. Do souboru byli angažováni například [[Jiří Dohnal]], [[Bohuš Záhorský]] a [[Jiřina Petrovická]]. [[Dramaturg]]em divadla se stal [[Erik Adolf Saudek|E.&nbsp;A.&nbsp;Saudek]], známý překladatel děl [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeara]].

V letech [[1950]]–[[1951]] byl režisérem činohry v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]].<ref name="tom" /> V Národním divadle spolupracoval výhradně s divadelním scénografem [[František Tröster|Františkem Tröstrem]],<ref name="nd" /> kterého často zval i později ke spolupráci na svých inscenacích do Vinohradského divadla.

Od roku [[1951]] působil jako umělecký šéf a režisér v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]], resp.&nbsp;ve zde působícím Divadle čs.armády (od sezóny [[1955]]/[[1956]] jako Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády) a to až do rokudo svého odchodu na odpočinek ([[1960]]).<ref name="nd" />

Ještě před druhou světovou válkou se stal členem [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref> Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;83, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>.

Byl manželem herečky Soni Neumannové, švagrem herce ND [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislava Neumanna]], zetěm básníka [[Stanislav Kostka Neumann|S.&nbsp;K.&nbsp;Neumanna]].

{{Citát|Velkou událostí začátku padesátých let byla inscenace Othella v režii Jana Škody a ve výpravě Františka Tröstra.|[[Vlasta Fabianová]] <ref>[[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str.&nbsp;223, ISBN 80-207-0419-1 </ref>}}

* [[1949]] [[Řád 25. února|Řád 25.&nbsp;února 1948]]

* [[1945]] [[Alexandr Nikolajevič Ostrovskij|A.&nbsp;N.&nbsp;Ostrovskij]]: ''I chytrák se spálí'', [[Švandovo divadlo na Smíchově|Realistické divadlo]]

* 1945 [[MoliereMolière]]: ''Don Juan'', Realistické divadlo

* [[1946]] [[Jiří Mahen|J. Mahen]]: ''Mezi dvěma bouřkami'', Realistické divadlo

* 1946 [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeare]]: ''Veselé paničky windsdorské'', Realistické divadlo

* 1946 [[Henrik Ibsen|H. Ibsen]]: ''Opory společnosti'', Realistické divadlo

* 1946 [[William Shakespeare|W. Shakespeare]]: ''[[Večer tříkrálový]]'', Realistické divadlo

* 1947 [[Moliere]]Molière: ''Škola manželů'', Realistické divadlo

* 1947 [[Prosper Mérimée|P.Merimée Mérimée]]: ''Kočár nejsvětější svátosti'', Realistické divadlo

* [[1948]] [[Arthur Miller|A. Miller]]: ''Všichni moji synové'', Realistické divadlo

* [[1950]] [[Alois Jirásek|A. Jirásek]]/Vostřák: ''Filosofská historie'' (balet), [[Divadlo vJosefa [[PlzeňKajetána Tyla|PlzniDivadlo J. K. Tyla Plzeň]]

* [[1951]] J.&nbsp;A.&nbsp;Burjakovskij: ''[[Lidé, bděte!]]'', [[Národní divadlo]] (ND), 100 repríz

* 1951 [[William Shakespeare|W. Shakespeare]]: ''[[Othello (drama)|Othello]]'', Tylovo divadlo, 80 repríz

* [[1952]] S.&nbsp;Vurgun: ''Východ slunce'', [[Divadlo na Vinohradech|Divadlo čs.&nbsp;armády]]

* 1952 [[AloisA. Jirásek]]: ''Jan Roháč'', Divadlo čs.&nbsp;armády

* 1952 [[AloisA. Jirásek]]: ''[[Jan Žižka]]'', Divadlo čs.&nbsp;armády

* [[1953]] W. Shakespeare: ''[[Mnoho povyku pro nic]]'', Divadlo čs.&nbsp;armády

* [[1954]] [[NazimNâzım Hikmet]]: ''Legenda o lásce'', Divadlo čs.&nbsp;armády

* [[1955]] J.&nbsp;Jiří Procházka: ''Ohně na horách'', Divadlo čs.&nbsp;armády

* 1955 Milan Jariš: ''Inteligenti'', [[Divadlo na Vinohradech|Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády]]

* 1956 [[Maxim Gorkij|M.&nbsp;Gorkij]]: ''Barbaři'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády

* [[1959]] [[William Shakespeare|W.&nbsp;Shakespeare]]: ''Koriolanus'', Ústřední divadlo čs.&nbsp;armády

* [[1923]] [[Alois Jirásek|A. Jirásek]]: ''Jan Hus'', Stašek, Smolař, [[Národní divadlo]], režie [[Karel Želenský]]

* 1923 [[Johann Wolfgang von Goethe|JohannJ. WolfgangW. Goethe]]: ''Faust'', Pátý tovaryš, ND, režie [[Vojta Novák]]

* 1923 [[MoliereMolière]]: ''Misantrop'', Posel maršálského úřadu Francie, ND, režie [[Karel Dostal]]

* [[1924]] D.&nbsp;N.&nbsp;Fonvizin: ''Mazánek'', Lokaj, [[Národní divadlo]], režie [[Václav Vydra (1876)|Václav Vydra st.]]

* 1924 [[Alois Jirásek|A.&nbsp;Jirásek]]: ''Jan Žižka'', Hartneid z Lichtenštejna, ND, režie Vojta Novák