'''PhDr. Jiří Kohoutek, CSc.''' ([[30. červenec|30. července]] [[1952]] [[Zlín|Gottwaldov]] - [[5. listopad|5. listopadu]] [[2007]] [[Zlín]]) byl [[archeolog]], [[historik]], místopředseda, [[Sekretář (administrativa)|sekretář]], [[jednatel]] a spoluzakladatel zlínské pobočky [[Klub Augusta Sedláčka|Klubu Augusta Sedláčka]].
== Život ==
Jiří Kohoutek se narodil 30. července 1952 v Gottwaldově (dnes Zlín), kde po ukončení [[základní škola|základní školy]] studoval v letech [[1968]]-[[1972]] na [[gymnázium|gymnáziu]]. V letech [[1972]]-[[1977]] studoval v [[Brno|Brně]] na [[UniverzitaMasarykova Jana Evangelisty Purkyněuniverzita v Brně|Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně]] (dnes [[Masarykova univerzita]]) [[archeologie|archeologii]] a [[historie|historii]], zaměření na [[středověká archeologie|středověkou archeologii]]. Zde se seznámil se svou pozdější manželkou Janou, rovněž studentkou archeologie a historie, se kterou společně mají dceru Petru. V roce [[1976]] ještě coby [[student]] začal pracovat v [[Oblastní muzeum jihovýchodní Moravy|Oblastním muzeu jihovýchodní Moravy]] v Gottwaldově. V letech [[1990]]-[[1992]] byl pracovníkem [[Archeologický ústav Československé akademie věd|Archeologického ústavu Československé akademie věd]] v Brně. Od roku [[1993]] až do své smrti byl zaměstnán v [[Ústav archeologické památkové péče|Ústavu archeologické památkové péče]] v Brně a řídil jeho pracoviště v [[Malenovice (Zlín)|Malenovicích]].
Na podzim [[1995]] se stal spoluzakladatelem zlínské pobočky Klubu Augusta Sedláčka. Zde se podílel nejen na spojení [[profesionál|profesionálních]] historiků s [[amatér|amatéry]], ale podílel se také na organizace poznávacích zájezdů nejen po [[Česko|České republice]], ale také po [[zahraničí]]. Kromě toho pomáhal se založením Muzeamuzea ve [[Slavičín|Slavičíně]]ě a byl spolupracovníkem [[Klub přátel historie Slavičínska|Klubu přátel historie Slavičínska]], [[Historický klub (Otrokovice)|Historického klubu]] v Otrokovicích]] a [[Městské muzeum Napajedla|Městského muzea]] v [[Napajedla|Napajedlích]].
== Archeologické práce ==
Od roku [[1977]] se začal účastnit vykopávek. V letech [[1977]]-[[1982]] prováděl výzkum na hradě [[Brumov (hrad)|Brumov]] nad [[Vlárský průsmyk|Vlárským průsmykem]]. Zde se mu podařilo objevit [[Románské umění|románský]] [[tympanon]] znázorňující [[symbolika|symboliku]] [[Ježíš Kristus|Krista]] - vinné listy. Tento objev pomohl datovat [[osídlení]][[jihovýchod|jihovýchodní]] [[Morava|Moravy]] do první čtvrtiny [[13. století]]. Nález také pomohl ve výzkumech ostatních [[hrad|hradů]] v oblasti. V letech [[1983]]-[[1987]] se účastnil archeologických výzkumů na dalších 15 hradech ve [[Vizovické vrchy|Vizovických]] a [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrších]]. V letech [[1984]]-[[1991]] prováděl výzkum na hradě [[Lukov (hrad)|Lukov]]. Právě výzkumy hradů Lukov a Brumov se staly základem jeho díla. Po [[Sametová revoluce|revoluci]] se také podílel na dalších výzkumech v oblasti [[střed|střední]] a [[východ|východní]] Moravy - např. Horního náměstí v [[Přerov|Přerově]], [[Klášter Hradisko|Hradiska]] v [[Olomouc|Olomouci]], hradu [[Sovinec (hrad)|Sovinec]] či hradu [[Helfštýn]].
Kromě těchto výzkumů se zajímal o [[pravěk|pravěké]] lokality na Zlínsku. V letech [[1999]]-[[2003]] se zúčastnil záchranného výzkumu v Malenovicích-Mezicestí a v letech [[2004]]-[[2005]] ve Chmelíně u [[Kvítkovice (Otrokovice)|Kvítkovic]] (dnes součást [[Otrokovice|Otrokovic]]). V letech [[2005]]-[[2007]] se mu podařilo na [[Klášťov|Klášťově]] u obce [[Vysoké Pole]] objevit několik [[slované|slovanských]][[depot|depotů]], z čehož usuzoval, se jednalo o slovanské obětiště a pravděpodobně také o nejvýznamnější slovanskou lokalitu ve [[střední Evropa|střední Evropě]].
