Misie: Porovnání verzí

První křesťanské misie, jak ji popisují zejména [[Skutky apoštolů]], se obracela hlavně na židovské obce ve východním Středomoří, brzy se však rozšířila – hlavně zásluhou apoštola [[Pavel z Tarsu|Pavla]] – i mezi „pohany“. Uznání těch, kdo předtím nebyli Židy, za plnoprávné křesťany, je jedním z hlavních témat Pavlova kázání. Křesťané tedy pokládali šíření víry ve svém okolí za přímý příkaz a povinnost, uloženou samým Kristem.

 

Už ve 4. století, když se křesťanství ukázalo výhodným spojencem císařů a vládců, se situace změnila a křesťanská misie byla často „podporována“ a také zneužívána k politickým účelům. Tak tomu bylo v celých dějinách křesťanství, až po koloniální výboje 19. století. Problém násilného šíření náboženství se ovšem týkal podobně i [[islám]]u. Ačkoli [[Korán]] před tím na několika místech varuje,<ref>Srovnej [[Súra]] 10,99; 13,40. </ref> raně středověké šíření islámu bylo z velké části také spojeno s dobyvačnou expanzí, zejména na [[Blízký východ|Blízkém východě]] a v [[Maghreb|severní Africe]].