Otevřít hlavní menu

Změny

Přidán 1 bajt ,  před 5 lety
n
 
[[Soubor:Navajo_flag.svg|thumb|Vlajka Navahů, přijatá roku 1968]]
'''Navahové''' (anglicky a španělsky ''Navajo'' z tewského ''Navahü'' "pláěpláně nad roklemi", vlastním jménem ''Diné'') je název [[Indiáni|indiánského]] kmene žijícího v jihozápadní části [[Spojené státy americké|USA]]. Se zhruba třemi sty tisíci příslušníky jsou nejpočetnější etnickou skupinou mezi původními obyvateli Spojených států. Většina (asi 170 000) jich žije ve vlastní [[rezervace|rezervaci]] nazvané Navajo Nation, zřízené roku 1868, o rozloze 64 000 kilometrů čtverečních s hlavním městem Window Rock. V poslední době se ale mnoho lidí v ekonomicky aktivním věku z rezervace stěhuje pryč, často navždy [http://www.navajotimes.com/opinions/2010/1110/12410capcom.php].
== Historie ==
Navahové, stejně jako sousední [[Apačové]], pocházejí z athabaské ([[Dené-jenisejské jazyky|na-dené]]) jazykové rodiny, žijící původně ve vnitrozemí [[Aljaška|Aljašky]] a v severozápadní části [[Kanada|Kanady]]. Odtud se v 15. století kvůli zhoršeným klimatickým podmínkám (tzv. [[malá doba ledová]]) stěhovali k jihu a usadili se v polopouštní hornaté krajině, dnes známé jako [[Čtyři rohy]]. Zde přepadali původní kmeny tzv. Pueblových Indiánů, od nichž postupně převzali některé prvky způsobu života, zejména pěstování [[kukuřice]] a změlecká řemesla [http://scienceworld.cz/historie/chromozom-y-objasnuje-migraci-apacu-a-navahu-431]. V 17. století přišli do kraje [[Španělé]]; Navahové přijali některé civilizační vymoženosti, jako chov koní a ovcí, ale v četných šarvátkách si dokázali uhájit faktickou nezávislost. To se změnilo v polovině 19. století, kdy se dostali pod nadvládu [[Spojené státy americké|USA]] a byli vystaveni násilné asimilaci (zavraždění náčelníka Narbony nebo tzv. Dlouhý pochod, nucené stěhování provázené hladomorem). Přesto nebyli Navahové tolik početně zdecimováni jako bojovnější Apači.<br />