Vladimir Putin: Porovnání verzí

Přidáno 2 605 bajtů ,  před 7 lety
Částečně doplněno období po roce 2012 (heslo je však stále ještě velmi fragmentární, pokusím se na něm ještě pracovat)...
(→‎Kritika: výmaz, jelikož je nesmyslná kritika ještě dříve jak životopis. Navíc byla bulvárního charakteru bez možnosti dokázání faktů)
(Částečně doplněno období po roce 2012 (heslo je však stále ještě velmi fragmentární, pokusím se na něm ještě pracovat)...)
Velké diskuze byly okolo Putinova nástupce, žhavými kandidáty byli např. [[Sergej Ivanov]] nebo premiér [[Viktor Zubkov]], jeho nástupcem se nakonec stal vicepremiér Dmitrij Medveděv, dlouholetý Putinův spolupracovník již od dob jeho působení v Sankt-Petěrburgu. Medvěděv požádal Putina, aby se po vypršení prezidentského mandátu stal ruským premiérem.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Medvedev: Putin should be prime minister| vydavatel = [[Associated Press]], [[Yahoo]] News|url = http://news.yahoo.com/s/ap/20071211/ap_on_re_eu/russia_putin;_ylt=Aiq1LTrPS82HHpsAE3YXe8Cs0NUE| jazyk = en| datum vydání = 2007-12-11| datum přístupu = 2007-12-11}}</ref> Sám Putin vedl svou politickou stranu [[Jednotné Rusko]] do prosincových parlamentních voleb, které strana vyhrála s výrazným ziskem 63,5 % hlasů.<ref>{{Citace elektronické monografie| titul = Putin vítězí, před odchodem z Kremlu dobyl parlament| url = http://zpravy.idnes.cz/putin-vitezi-pred-odchodem-z-kremlu-dobyl-parlament-fyo-/zahranicni.asp?c=A071202_084259_zahranicni_jan| jazyk = cs| datum vydání = 2007-12-02| datum přístupu = 2007-12-10| vydavatel= [[IDNES.cz|iDNES]]}}</ref>
 
==== Po roce 2012 – třetí období ve funkci presidenta ====
První funkční období po návratu do funkce presidenta je charakterizováno mimo jiné úspěšnou snahou o potlačení protestních hnutí a opozice. Opoziční aktivisté byli zatýkáni a nevládní organizace finančně podporované za zahraničí byly označeny jako „cizí agenti“.<ref name=":0">http://www.britannica.com/EBchecked/topic/484357/Vladimir-Putin</ref>
 
Napětí mezi Ruskou federací a [[USA]] vzrostlo v červnu 2013, poté co v Rusku vyhledal útočiště [[Edward Snowden]]. Odlišné pohledy se projevily rovněž po vypuknutí občanské války v Sýrii – představitelé USA tehdy označili použití chemických zbraní [[Bašár al-Asad|Asadovým]] režimem za důvod k vojenské intervenci – Putin následně v komentáři pro list [[The New York Times]] argumentoval, že chemické zbraně nepoužila syrská armáda, ale opoziční síly, načež se americkým a ruským diplomatům podařilo zprostředkovat dohodu, podle které budou syrské chemické zbraně zneškodněny.<ref name=":0" /><ref>http://zpravy.idnes.cz/putin-tvrdi-ze-sarin-v-syrii-pouzili-povstalci-frx-/zahranicni.aspx?c=A130912_065035_zahranicni_skr</ref>
 
V únoru 2014, poté co bývalý [[Ukrajina|ukrajinský]] president [[Viktor Janukovič]] po [[Euromajdan|opozičních protestech]] na [[Ukrajinština|Ukrajině]] uprchl do Ruska, odmítl Putin uznat legitimitu nově ustavené ukrajinské vlády. Po vypuknutí [[Krymská krize|krymské krize]] obsadily v květnu 2014 ruské jednotky a proruské milice ukrajinskou autonomní oblast [[Krym]] – poté bylo na Krymu uspořádáno referendum, na základě jeho výsledků [[Krym]] vyhlásil samostatnost a požádal o začlenění do Ruské federace. Západní vlády reagovaly krom jiného zavedením ekonomických sankcí vůči Rusku. 18. května Putin prohlásil, že Krym byl vždy součástí Ruska a následně schválil připojení Krymu k Ruské federaci. <ref name=":0" />
 
Po vyhlášení [[Nové Rusko|Svazu lidových republik]] (Novoruska) v květnu 2014 a vypuknutí ozbrojených střetů na východní Ukrajině Putin opakovaně nepřímo podpořil proruské separatisty a naopak obvinil ukrajinskou vládu z používání nepřiměřených metod. Nařčení z přímé vojenské podpory separatistů Rusko nicméně vytrvale odmítá s tím, že jde zbraně uloupené v muničních skladech, ruské jednotky, které hranici překročily omylem, případně o ruské vojáky podporující proruské separatisty dobrovolně ve svém volném čase.
== Galerie ==
<gallery>
759

editací